Milí čtenáři - děkuji Vám, že navštěvujete mé webové stránky a že čtete moje literární dílka. Pokouším se o jazykové korektury, abych texty oživila, což je velmi obtížné.  Ve svém tvoření budu dále  pokračovat po delší pauze a těším se na sdílení  mých příběhů s Vámi. Děkuji, že ctíte má autorská práva a za Vaši milou přízeň. Moje postavy jsou lidé různých profesí a prožívají svůj život tak, jak jim to jejich poslání dovolí. Někdy i nešťastně. Lékaři, psychologové, kliničtí psychiatři, právníci, tak jak se s nimi v životě potkáváme.  Texty průběžně procházejí jazykovou i stylistickou korekturou, ale jejich původní záměr se nemění.

 

 

Vaše Maura

odkaz na webové stránky s poezií: www.poezie.webnode.cz

 

 

 

Můj blog

Čtyřdílný milostný román  

I. díl - Cesty

Příběh o lásce

Cesty, I. kapitola

29.08.2016 03:11
I. Když jsem se jedno červnové ráno probudila, našla jsem na stole dopis pod Pavla. I když jsem už dávno tušila, že nám naše manželství nevyjde, tentokrát jsem to měla modré na bílém. Dívala jsem se na ty řádky, které byly napsány pevnou rukou, a cítila jsem, že se chvěji po celém těle. I když jsem...

Cesty, 2. kapitola

29.08.2016 03:14
II. Ano, nevěřím na náhodná setkání! Ten okamžik začal měnit mé pocity. Buď to byl od něho cílený útok na mé city, anebo je prostě takový, že vyvolává v člověku tu nejvíce potlačovanou touhu po osvobození se a citovém prožitku. Tak může být člověk zraněný, osamělý a smutný, že stačí jediný impuls,...

Cesty, 3. kapitola

29.08.2016 03:17
III. Mám svůj svět. Kdysi jsem si ho stvořila v dětství, a jak jsem rostla a dospívala, rostl se mnou, dospíval a vcházely do něho nové a nové děje, tak odlišné od reality. Můj svět ožívá, když všichni mlčí, když se odemne odvracejí a když mi kladou překážky. V těch chvílích úzkostí, stresů a...

Cesty, 4. kapitola

29.08.2016 03:18
IV. Ve středu jsem se rozhodla, že strávím víkend na chalupě. Ať jsem se tvářila sebe hrději a lhostejněji, nemohla jsem zabránit vtíravým myšlenkám, které sice neměly žádný smysl a směr, ale neustále se mne pokoušely odvracet mé úsilí o harmonii. Musím se soustředit, říkala jsem si, abych se...

Cesty, 5. kapitola

29.08.2016 03:20
V. Jeho smyšlené zápisky vysílají ke mně jasné signály, ale on mlčí, Měla bych to asi chápat, ale znepokojuje mne. Nedělám si žádné výčitky, že jsem mu ukradla jeho intimní zážitky s Ilonou, která má také své sny. Jak jsme osamělí. Odsouzení k věrnosti, já k sama k sobě, k zatracení zřejmě...

Cesty, 6. kapitola

29.08.2016 03:21
VI. Neděle se chýlí ke konci a mně čeká těžký týden. Musím se vrátit domů, bohužel. Jdu po cestě a myslím si, že jsem se vyrovnala se vším a že mohu jet v klidu domů. Ještě chvíli to funguje, než uvidím střechu jeho domu. Zastavuji se a cloním si oči před prudkými slunečním světlem. Je tu ještě...

Cesty, 7. kapitola

29.08.2016 03:23
VII. Jdu vstříc neznámé budoucnosti. To, co čtu, co cítím, o čem přemýšlím, zůstává ve světě pouhých představ a já vím, že nic z toho nemá reálný základ. Možná, že mi to pomáhá překonat mé tíživé problémy, které jdou ruku v ruce s mým osaměním. Je večer, přejíždím si hřebenem vlasy a slyším, jak v...

Cesty, 8. kapiitola

29.08.2016 03:24
VIII. A milostný příběh dvou lidí, kteří jsou tak odlišní, pokračuje. Ilona je téměř na konci deníku a rozhoduje se, zda Roberta vyhledá. Bojuje sama ze sebou, nechce opět, tak krátce po rozvodu, prožívat beznadějný vztah. Nic nebylo zbytečné, Roberte!. Ani jeden den od té chvíle, co jsem tě...

Cesty, 9. kapitola

29.08.2016 03:26
IX.   Zdá se, že příběh vrcholí, ale je tu přeci jen problém. Robert je ženatý a uvědomuje si riziko poměru s ženou, s kterou se zná několik dní. Jestli jsi po svém příjezdu tyto své sny sbalil a pak zahodil, zbytečně bych tě uváděla do trapné situace. Nevzpomněl bys sis ani na mé jméno a...

Cesty, 10. kapitola

29.08.2016 03:31
X. . Ale krásné dny skončily a nastal podzim. Chalupu jsem zazimovala a vrátila se do města. Konečně jsem také dostala přidělenu rubriku a to jsem mohla považovat za povýšení. Konečně, bylo to znát i na platě. Byt mám už zařízený a tak by mi nemělo nic chybět.  „Tak jak to dopadlo s tou velkou...

Cesty, 11. kapitola

29.08.2016 03:32
XI.   Nakonec jsem se rozhodla, že sejdu k potoku dolů a podívám se na jeho dům. Tentokrát jsem byla klidnější. Dům stál v tom tichu, opuštěný a zavřený. Nikde nikdo. Ne, nebylo by dobré se vracet na stejná místa. Udělala jsem správně, že jsem tomu odolala. A tak jsem se vrátila na svou chatu,...

Cesty, 12. kapitola

29.08.2016 03:33
XII.   „Je sobota,“ řekl tiše mužský hlas, když jsem otevřela oči. Spala jsem zbytek noci klidně a ani se mi nic nezdálo. Pohlédla jsem na Roberta. Objal mne kolem ramen. Cítila jsem vůni jeho těla, či spíše jemného tělového parfému. Odložil složku s mým spisem, opatrně na ni položil brýle a...

Cesty 13. kapitola

29.08.2016 03:35
XIII.   Bylo mi to jasné. Jsem součástí Robertova života, jak to chápe on. Ale já to chápu jinak. O tom ho ovšem přesvědčovat nebudu. Mohu se snad rovnat slunci a hvězdám na obloze? Snům, které sní muži o ženách? Robert chvíli zamyšleně bloumal po místnosti a pak se zeptal, zda by mi vadilo,...

Cesty 14. závěrečná kapitola

31.08.2016 12:06
XIV. Postavila jsem sklenice s nalitým vínem na podlahu ke krbu. „Víš, chtěla bych někdy prožít něco fantastického.“ A pak se najednou ke mně obrátil a řekl tajemně: "Budu ti říkat Ilono," a usmál se. "Proč?" ptám se. Díval se mi do očí a pak mne pohladil. Neodpověděl. však. „S tebou prožívám pořád...

II. díl

Ostrovy blaženosti

Ostrovy

Ostrovy, 1. kapitola

31.08.2016 19:40
I. Uplynul rok od mého posledního dopisu Robertovi a během tohoto času se stalo mnoho změn v mém životě. Dostala jsem zajímavou nabídku z jedné nakladatelské společnosti na editorku prozaických textů, kterou jsem přijala a skončila v módních žurnálech. Konečně dělám něco, co se mi...

Ostrovy, 2. kapitola

02.09.2016 02:38
II. Vrátit příběh na počátek, to byl docela dobrý nápad, protože když jsem zvážila všechna a pro a proti při tom mém rozhodování, byly to ty nejhezčí chvíle, které jsem v posledních dvou letech prožila.  Teprve teď jsem schopná pochopit ten dar, kterého se mi dostalo. A tím nemyslím jen...

Ostrovy, 3. kapitola

03.09.2016 19:34
 III.   Ráno jsem se probudila do kouzelného rána, za ptačího zpěvu a slunečného dne. Oblékla jsem se a po krátké snídani jsem běžela do práce. Musím zvládnout tak deset stran rukopisu a promluvit si s ředitelem o konečném stavu stran, o kterých mi napsal pár návrhů. Všechno bylo...

Ostrovy, 4. kapitola

06.10.2017 18:09
IV. Opravdu je mezi námi jasno?  Uvědomila jsem si najednou všechno, co držíme jeden před druhým v tajnosti. Jsme divní! Každý svým způsobem žijeme v těch našich zajetí a lžeme si navzájem i sami sobě. Přijela jsem na chatu, ale on tam nebyl Jeho soused mi dal dopis, v němž mi Robert...

Ostrovy, 5. kapitola

06.10.2017 19:58
  V.  Když se zkracují dny a chladno prochází ventilačkou, přichází s tím vším zvláštní romantika.  Sedím v pokoji, a dívám se na televizi, ale bez zvuku. Je to zajímavé, že na obrazovce probíhá nějaký děj, lidi na sebe mluví a všelijak se tváří, takové panoptikum! Už se...

Ostrovy, 6. kapitola

06.10.2017 21:05
  VI. To se ti Roberte, řekne, přijeď v pátek na chalupu. Už ve čtvrtek začalo pršet a byla hodně chladno. Začínán mi podzimní viróza. Pokoušela jsem se to zahnat domácí léčbou, ale v noci jsem dostala horečku. Po Paralenu sice klesla, ale byla jsem jako moucha. To nemohu riskovat....

Ostrovy, kapitola 7.

06.10.2017 22:39
VII.  Další dny bylo pěkné a pokojné počasí. Dokonce i teplo, pokud se dá říkat o 150 C – teplo. V práci se nedělo nic zvláštního, pracovala jsem na jedné knize, a to mne velmi těšilo. Robert zase někam odjel, ale ne služebně. Zřejmě něco chystal, nebo šel pozorovat lidi a přírodu. A taky...

Ostrovy, kapitola 8.

06.10.2017 23:21
VIII. Když jsem se ráno probudila, seděl za stolem a něco psal. Bylo šest hodin. Určitě celou noc nespal a pracoval. „Mám udělat kávu?“ zeptala jsem se. „Ne, spi prosím tě.“ „Proč?“ „Chci, abys měla sny.“ Nediskutovala jsem s ním, ale poslechla ho., Za chvíli jsem usnula a měla jsem sen, že...

Ostrovy, kapitola 9.

07.10.2017 01:59
IX. Nepřiznala jsem se, že když jsem šla tehdy z práce tou temnou ulicí, že jsem dostala strach být sama v temnotě, na místě, kde není kam utéci. To není můj svět, jak bych si ho přála mít. Ale kdybych si měla něco připomínat vědomě, byla by to tak jeskyně, kde jsme spolu tenkrát...

Ostrovy blaženosti. 10. kapitola

19.08.2019 19:21
X. Ale bylo jasné, že léto nepřivoláme a že se blíží chladný podzim, alespoň podle oblohy. Možná, že podzim nám něco nového přinese, zadoufala jsem. Nemusí být rozhodně nudný. Tyto myšlenky mi pluly hlavou, zatímco Robert seděl v křesle a upínal pohled do stropu. Byl tak zasněný, že jsem ho...

Ostrovy blaženosti. 11. kapitola.

19.08.2019 20:23
XI.   Myslela jsem na rukopis Ostrovy blaženosti a nemohla jsem před veškerou únavu usnout. Musím to ještě s Robertem probrat, pokud bude k tomu přístupný. Je to pro něho určitě důležité. Po celou dobu, co jsme spolu, se o tom nezmínil. Najednou mne napadlo, že všechny ty zážitky,...

Ostrovy blažernosti . 12. kapitola.

22.08.2019 17:26
Oběma nám bylo jasné, že třetí díl a názvem Když padaly hvězdy se neobejde bez vývojové fáze Ostrovů blažeností. Jenže, z těch ostrovů se nám nějak nechtělo odejít. Bylo nám na nich hezky a náš příběh se odvíjel podle toho, že jsme spolu prožili Cesty. A bylo to stále silné a stále opovážlivě...

III. díl

Když padaly hvězdy

Když padaly hvězdy

Když padaly hvězdy. 1. část

24.08.2019 13:34
I. Jak jsme se spolu domluvili, žijeme nyní podzimem. A nebyl to špatný nápad. Ráda vstávám do podzimního rána a dívám se na oblohu, zda bude či nebude pršet. Taky obloha je velmi zajímavá. Poté, co jsme si osvětlili naše pozice a vzájemnosti v našem vztahu, poté, co jsme se rozhodli napsat...

Když padaly hvězdy. 2. část.

24.08.2019 13:35
II. Ano, ta vůně, ten vlhký vzduch, a to tajemné okolí, ponořené do temnoty bylo náhle narušeno tím, že z mraků vyplul měsíc. Taková krása se jen tak nevidí. Všechno nějak souznělo a Robert mne držel zlehka kolem ramen. Prostupovala mnou jeho energie a já jsem byla jistá, že opravdu začíná náš...

Když padaly hvězdy. 3. část.

24.08.2019 14:54
III. Když jsem odemkla dveře svého bytu, oddechla jsem si. Vytáhla jsem mobil a zapnula ho. Jasně, Robert mi asi desetkrát volal. Udělala jsem dobře, že jsem to nepřijala. Bůh ví, co bych se ještě všechno dozvěděla. A nemíním řešit cizí problémy, kterým nerozumím. Nebudu ani řešit Roberta. Najednou...

Když padaly hvězdy. 4. část.

24.08.2019 19:52
IV. Klíče od bytu jsem mu nedala. Stejně je pořád někde pryč a nebyly by mu nic platné. Rezervní klíče jsem měla v sejfu v práci, kdybych ty svoje ztratila, nebo je nemohla najít. Vlastně nikdo by se ke mně nedostal, kdyby to bylo nutné, a to je nevýhoda singl lidí, kteří nejenže nemají...

Když padaly hvězdy. 5. část.

26.08.2019 14:23
V. Potřebujeme mít společné zážitky, to chápeme oba. Nebylo by o co opřít naše společné cítění a jeho projevy.  Vzal mne k řece, která pomalu tekla mezi břehy a já jsem sama k ní nikdy nechodila. Je ještě pořád krásně, pomyslela jsem si. Ale až se začnou barvit stromy, bude foukat...

Když padaly hvězdy. 6. část.

28.08.2019 11:42
VI. Kdo se měl tedy první rozhodnout? Já toho nejsem schopná, on je zřejmě pod tlakem. Svou roli v tom hraje i jeho nové postavení, a já nemám možnost zjistit, co se vlastně děje. Bylo by od něho spravedlivé, kdyby mi o tom něco řekl, zcela upřímně a jasně, ale to on neudělá, protože ví, že...

Když padaly hvězdy. 7. část.

28.08.2019 18:00
  VII. Evě jsem nikdy moc nedůvěřovala, ale nechala jsem ji mluvit tak dlouho, dokud chtěla. Tentokrát jsem se s ní sešla, protože to chtěla, al rozhodně jsem se s ní nechtěla bavit o Robertovi. Eva byla novinářka a měla spoustu kontaktů, takže pro ni nebylo nic těžkého si...

Když padaly hvězdy. 8. část.

28.08.2019 18:01
VIII. Vstala jsem taky a nechali jsme Evu Evou. Viděla jsem na Robertovi, že je naprosto vyčerpaný a měla jsem pocit, že se něco stalo. Něco hodně vážného. Neptala jsem se. Nechtěla jsem nic slyšet, natož se do něčeho zaplétat. „Tak jsem v rozvodovém řízení, Ilono. Moje žena si vymyslela na...

Když padaly hvězdy.9. část.

29.08.2019 10:55
IX.   Naštěstí se Robert stal mým ošetřujícím lékařem, a tak mohl zakázat všem návštěvy. Byl si docela jistý, že můj stav vyprovokovala Eva. Ale neřekl mi to tak narovinu. Jen naznačil. I na něho to byla příliš silná káva. „Až tě propustíme, vezmu si dovolenou a pojedeme na chaloupky.“ „Já mám...

Když padaly hvězdy. část 10.

29.08.2019 11:20
X. Oblékla jsem do nového elegantního županu, vida, Robert má vkus a obula si pěkné boty. Sestra mi pomohla s účesem. „Tak a jste zase krásná, jak jste byla a možná víc odpočatá,“ řekla. Venku bylo krásně. Pacienti seděli na lavičkách anebo se procházeli po parku. Sestra šla vedle mne a občas...

Když padaly hvězdy. část 11.

29.08.2019 12:44
XI. Byl to důkaz lásky, v kterou jsem zase tak moc nevěřila, ale nyní, když jsem zamyslela nad vším, co pro mne Robert udělal, byla jsem v rozpacích, co jsem si to o něm jen dřív myslela. Nebylo to kvůli mé indispozici, že by se něčeho zalekl, ale miloval mne od počátku. Můj první manžel...

Když padaly hvězdy. část 12.

29.08.2019 18:59
XII. Byl to důkaz lásky, v kterou jsem zase tak moc nevěřila, ale nyní, když jsem zamyslela nad vším, co pro mne Robert udělal, byla jsem v rozpacích, co jsem si to o něm jen dřív myslela. Nebylo to kvůli mé indispozici, že by se něčeho zalekl, ale miloval mne od počátku. Můj první...

Když padaly hvězdy. část 13.

29.08.2019 19:48
XIII. XIII. Robert vypadal unaveně. Sedl si ke stolu, najedl se a prohlásil, že se půjde natáhnout. Šla jsem mu ustlat jeho oblíbený gauč. „Prosím, uvař mi černý čaj a dej tam dvě kostky cukru.“ „Jistě,“ řekla jsem a šla do kuchyně. Debora se už chystala domů. „Tak zítra se zase uvidíme,“...

Když padaly hvězdy, kapitola 14. závěrečná.

01.09.2019 12:17
XIV. Všechno se stalo tak, jak jsem popsala pod tématem Když padaly hvězdy. Když konečně Robert zkonstatoval, že jsem v pořádku a že mám před sebou spoustu možností, jak trávit s ním čas, napadlo mne, že něco podniká. Nějaké překvapení, které byl nikdy nečekala. „Tak jsem nechal udělat...

IV. díl.

Když spadla z nebe první vločka. 

Když spadla z nebe první vločka.

Když spadla první vločka Část 1.

08.09.2019 16:30
  Část 1. Ilona mne pověřila, abych zahájil další díl o našem životě, který se stále proměňuje a nabývá nová a nová překvapení. Stále ještě trvá podzim, ale já si myslím, že jsme svůj podzimní příběh naplnili. Ilona má nyní mnoho práce se svou školou a také má práci v redakci. Jezdí domů...

Aktuální povídky

Povídka: Zeměžluč.

Není nic horšího, než když člověk nemůže najít klíče. Stojí před svým bytem, odkud se line krásná hudba, kterou před odchodem z bytu nevypnul, zpívá kanárek a ta představa, že nemůže dál, je až děsivá. Zhluboka se nadechnul a oběma dlaněmi se opřel o dveře. Vzpomínal, kam je mohl dát, když...

Neškodní přátelé

  Neškodní přátelé      Název mého vyprávění prozrazuje, že příběh bude zvláštní, neboť ho nikdo z nás předem neosnoval. Jeho průběh řídily naše city, naše lidské povahové stránky a také – touha po změně ve stereotypu, který jsem nedokázala změnit v opravdový...

Vážený pane doktore

  Život přináší bolest i legraci. Všechno v jednom batůžku, a tak je pestrý .... až, až. A pocit křivdy a uražené ješitnosti, sousedské šarvátky jsou zábavné jedině tehdy, když se na ně člověk dokáže podívat s nadhledem. A to se málokdy daří. Zavedu vás do jednoho pavlačového domu. Právě se...

Povídka: Strach neutajíš

 Každé ráno – to samé. V 6,00 hod. budíček, rychle si postavit na kávu a namazat krajíček chleba máslem. Pak do koupelny, osprchnout se, upravit si vlasy, všechny ty úkony mám naučené tak, že mi dlouho netrvají. Všechno nacvičené tak, abych si pět minut před osmou označila příchod a pak...

Povídka: Doktor Zachariáš

Právě na nenápadných místech se mohou dít podivuhodné věci, o kterých se nepíše v bulvárech, na Internetu a ani v novinách, nemluví se o nich v televizi a ani v rozhlase a nikoho ani nezajímají. Zdá se vám to zvláštní? Mně rozhodně ne. Povídka, kterou budete, jak doufám číst,...

Milenka mého manžela

  To říkala vždycky, když upadala do smutku. „Přijel za dvě hodiny po tom telefonu. Bála jsem se na něho podívat, abych nepoznala, že byl s jinou ženou. To každá na tom svém vidí. Zeptala jsem se, jestli chce jíst, přikývnul, tak jsem mu prostřela. Umyl si ruce, sedl si ke stolu a vzal...

Pohádky

Kouzla se vždycky hodí

Kouzla se vždycky hodí   Bylo, nebylo. Před mnoha a mnoha lety žil jeden vladař a pobýval v nádherném paláci. Sedával každý den ve své překrásné zahradě a popíjel čaj ze zlatého šálku. Jeho oči bloudily po krásné zahradě, která byla plná cizokrajných stromů, květin i ptáků. Byl šťastný,...

Pohádka o hádance

Pohádka o hádance V jedné velké vesnici žilo mnoho lidí. I když se rozkládala uprostřed pouště, tvořila malou oázu, protože vodu ji přinášel mohutný podzemní pramen vody. A jeden rok padlo velké sucho a lidé viděli, že jim úroda hyne, rozhodli se, že budou hledat zemi, kde je voda a kde si budou...

O staré loutně a králi hudebníků

O staré loutně a králi hudebníků   V jedné daleké zemi, a je to hodně dávno, žil starý sultán Sulejman a měl překrásnou dceru, malou sultánku. Sultánka, která se jmenovala Salomé,  milovala hudbu a celé dny sedávala u jezírka v zahradě a hrála na harfu. Kolem ní seděly dívky a...

O kouzelném parfému

O kouzelném parfému Kdysi dávno, za francouzských válek, se přistěhoval na předměstí Paříže Josef se svou rodinou. Otevřel si lékárnu a brzy za ním chodili lidé z celého okolí. Povídalo se, že dělá zázračné léky a masti. Bránil se takovým řečem a vysvětloval, že jde o staré receptury, které koupil...

O statečném soudci

O statečném soudci   V čínské zemi se stalo, ale je to velmi dávno, že vládl starý císař a měl jediného syna. A ten se měl stát následníkem trůnu. A všichni ho od malička hýčkali a rozmazlovali, protože matka mu umřela při jeho narození, takže dospěl k názoru, že je ze všech nejmoudřejší,...

Jak se opravdový princ stal velkým králem a básníkem

Jak se opravdový princ stal velkým králem a básníkem   Byl jeden opravdový princ. A ten rozzlobil svého otce, protože se chtěl stát básníkem. Bohužel, v celém zámku a ani v kraji, kde žil, nebyl nikdo, kdo by se za něho přimluvil, a jeho otec byl velmi tvrdohlavý. A tak ho...

Všeho do času, pánbůh na věky

Všeho do času, pánbůh na věky   Tak to říkali staří a chudí lidé, kteří hledali spravedlnost. Nemilosrdná srdce a pohrdání druhými lidmi – to není věru žádná novinka v současné době. I v historii, za doby rytířů a šlechticů, zemanských pánů, žili a byli lidé se srdcem šlechetným a...

Dreaming příběhy

Fabiola

Taková nudná, deštivá neděle

24.12.2014 00:00
Taková nudná, deštivá neděle   Z pootevřeného okna šel do pracovny komisaře Alexandra Gráfa chlad. Už druhý den prší a teplota vzduchu klesla od minulého týdne o deset stupňů. Z jedné strany byl docela rád, že se ochladilo, protože vedra byla úmorná a on za dva měsíce přibral dvě...

Podivný telefon

24.12.2014 00:01
Podivný telefon Ze spánku ho probudil mobil. To je tak blbý vynález, vždycky si pomyslel, když byl vyrušený zvoněním mobilu. A totéž si pomyslel i nyní. ¨“Gráf,“ řekl úsečně. „Dobrý večer, pane komisaři,“ ozval se ženský hlas. „Kdo je u telefonu?“ zeptal se. Ten hlas šel jakoby z dálky, ale...

Ještě něco ke spisu

24.12.2014 00:02
Ještě něco ke spisu   Komisař Gráf běžel po schodech až do čtvrtého patra, protože nejel výtah. Byla totiž neděle a vrátný byl neúprosný. Jako bývalý vyšetřovatel neměl žádnou úctu těm „novým“. Ale jinak si nemohl u něho nikdo na nic stěžovat, protože jeho práce byla perfektní. „Tak co?“...

Vlasto, na férovku!

24.12.2014 00:03
Vlasto, na férovku!   Na první pohled věděl, že je dobře naložená a když uviděla na sedadle knihu, tak po ni hned ze zvyku hrábla. Dělal, že si toho nevšímá a nastartoval auto. Po očku pozoroval, jak si v ní listuje. „To čteš, když čekáš, až ti zasvítí zelená?“ zeptala se uštěpačně. Pořád...

Vlasta vypráví o svaté Fabiole

24.12.2014 00:04
Vlasta vypráví o svaté Fabiole   Když vklouzli do garáže, Vlasta vystoupila a vzala do ruky knihu a list do spisu, který tam neměl být, kabelku a on také vystoupil a zamkl auto. Pak vyjeli výtahem do patra a on odemkl dveře, pustil ji jako první a dveře zamkl. „Ty se pohybuješ, jako bys měl...

Rekonstrukce tváře Anny Jílkové

24.12.2014 00:05
Rekonstrukce tváře Anny Jílkové    Po té, co se rozloučili, a bylo to hodně brzy ráno, ještě ani nesvítalo, Gráf se vrátil do bytu, umyl nádobí, zastlal v ložnici postele, otevřel okno a vyhnal z hlavy sentimentální náladu, která se ho zmocňovala. Potřeboval přemýšlet. Nechtěl...

Tajemství komisaře Gráfa

24.12.2014 00:05
Tajemství komisaře Gráfa   Seděl v křesle a snažil se vybavit její vůni a pohyby. Ráda se smála a její smích byl takový zvonivý. Nosila červené korálky a barevné oblečení. „Miluji tě, miluji tě,“ opakovala pořád a pak se smáli. Večer chodili po Praze a povídali si. Ona studovala...

Ulice byla prázdná

24.12.2014 00:06
Ulice byla prázdná   Ráno, po snídani, si dal sprchu a oholil se. Použil i nevtíravý pánský parfém a oblékl se, jak nejlíp uměl. Pravda, od chvíle, kdy se loučili, byl ještě téměř chlapec. Přál si, aby se nezměnila. Ale určitě se na ní čas i životní události podepsaly. Je vdaná? Rozvedená a...

Rozhovor

24.12.2014 00:07
Rozhovor   Když otevřel dveře, zavanula na něho známá vůně a napadlo ho, že se tady zastavil čas. Tak, kauza Maruška Kabátníková je vyřešena, pomyslel si. Teď je otázka, zda ten, s kým se bavím, je můj syn. Musím být opatrný. A pokud budu chtít mít klid po celé další roky, radši si...

Tajemství telefonu rozřešeno a obraz na zdi

24.12.2014 00:08
Tajemství telefonu rozřešeno a obraz na zdi   Stará paní mu podala přezuvky a tím mu naznačila, aby se zul. „Dáte si kávu?“ zeptala se obou a oni přikývli. „Zanes tu krabici mámě do pracovny a pak si sedněte do obýváku,“ řekla. Nic se nezměnilo. Všechno bylo na svém místě. Mladý muž otevřel...

Večerní čaj a něco k tomu

24.12.2014 00:09
Večerní čaj a něco k tomu   Takže, jediná žena, jejíž osud není ještě objasněn, je paní Anna Jílková, bůhví do čeho zapletená, a proto se tím nechtěl nikdo zabývat. Nemá takové případy rád, zvláště, když případ nakonec zaústí někam, odkud mu hrozí spoustu nepříjemností a problémů. To nemá...

Otec a syn

24.12.2014 00:09
Otec a syn   Gráf si pročísl vlasy rukou. Alespoň si ho lépe prohlédne a zjistí, zda mají něco společného. Šel dolů do Večerky, aby koupil nějaké chlebíčky a červené víno, vrátil se, uklidil a sedl zase k počítači. Za chvíli se ozval zvonek u dveří. Šel otevřít. Na chodbě stál ten mladík,...

Ostrovy blaženosti

Břehy blaženosti - 1.

07.12.2010 00:07
Není nic lepšího, než snít. Není nic lepšího, než své sny žít. Vždycky jsem si představovala, jak by to vypadalo, kdybych byla poustevnicí v hlubokém lese, zda by bylo pro mne důležité, co se děje v nějakém městě, kdo komu co ukradl, kdo co zpronevěřil anebo udělal jiný problém. Přemýšlím o tom,...

Břehy blaženosti - 2.

07.12.2010 00:10
Bydlím ve starém domě v posledním patře. Sice máme k dispozici výtah, ale do mého bytu musím ještě vystoupit po patnácti schodech a pak odemknout na třikrát dveře. Původně tam byla půda. Tem kdo si tam zbudoval byt, měl opravdu dobrý vkus a zdá se mi, že dokonce měl i ten byt rád. Viděla jsem ho...

Břehy blaženosti - 3.

07.12.2010 00:12
Ale do života patří i bolesti, ne jen radosti a sny a proto mi přišla na mysl moje přítelkyně, která. bohužel, nepotkala včas člověka nebo zážitek, který by ji odvrátil od zoufalého činu. Ještě před krátkým časem byla velmi šťastná. Ale také velmi nepřipravená a naivní, protože si myslela, že si...

Břehy blaženosti - 4.

07.12.2010 00:21
Přichází podzim, pomaloučku, ještě nenápadně, ale už je cítit jeho nostalgická vůně a přicházejí vzpomínky na první školní den. To tehdy slunce lákalo ještě ven, ale už tu byly povinnosti. Je zajímavé, že člověk má tyto vzpomínky a pocity pořád v sobě. Možná pro tu sentimentalitu a možná také...

Břehy blaženosti - 5.

07.12.2010 00:30
Je stále krásné počasí! Nájemníci v našem velkém domě však hubují, že je sucho a že musí každý den zalévat své zahrádky. Někdy jim pomáhám, protože jsem šťastná, když vidím hned z rána kvést růžový keř a když zahrádky kvetou od časného jara do pozdního podzimu květinami. V bytě, kde není dost...

Břehy blaženosti - 6.

07.12.2010 00:36
 Už se rozednívá. A sem tam jsou slyšet ptačí hlasy ze dvora a ze zahrádek. Někde v dálce slyším, jak popeláři vysypávají popelnice a pak někdo píská na píšťalku, aby přivolal svého psa. To jsou rána! Za chvíli se otevře malý obchod na rohu a přivezou čerstvé rohlíky, mléko, jogurty a...

Břehy blaženosti - 7.

07.12.2010 00:38
 Přišla jsem domů s pocitem štěstí. Do velké skříně na spisy jsem poskládala všechny složky a vytřídila jsem papíry k likvidaci. Pak jsem umyla nádobí, utřela prach a vyvětrala celý byt. Načeš jsem si připravila bylinkovou koupel a hodlala jsem jí po ní spát. Rozhovor s postmodernikem mne...

Břehy blaženosti - 8.

07.12.2010 00:40
Cítím, že nejblahodárněji působí na mou mysl slova: „láska, harmonie a krása"! Jakou moc mají na lidskou duši – jako moc mají i na mou duši! A má duše si ničeho tak nežádá jako lásky a krásy. A proto vím, že je stvořena z dokonalého zdroje. Všechno může být krásné, svým způsobem ucelené, ale...

Břehy blaženosti - 9.

07.12.2010 00:46
Řekl mi totiž, že mi ukáže krásné místo. A když se začalo stmívat, vzal mne za ruku a vedl k rybníku, na jehož hladině se bělaly lekníny. V křoví měl ukrytou starou  lucernu. Svítil mi na cestu, abych mohla nastoupit do loďky, a pak do ní nastoupil také. Trochu se zakymácela. Ale neměla jsem...

Břehy blaženosti - 10.

23.01.2011 15:21
      Relax: Břehy blaženosti – 10.   Když začala zima, obávala jsem se, že nás rozdělí. Cesta bude zavátá sněhem a neschůdná. Pro něho i pro mne. A také, on má práci, protože maluje svítání, zubaté sluníčko a odrazy slunečního svitu na zasněžených kopcích. Každý obraz je jiný,...

Adam mě má rád

1. Osnova

Předmluva Letní příběh jedné dívky, která dostala téměř neřešitelný úkol ke zpracování své dizertační práce „Třicetiletá válka v Evropě a její důsledky“, se odehrává v červnové Praze. A nechybí ani trochu mystiky... Proč? Setkává se záhadným Adamem, který ji nepokrytě vyznává lásku a současně ji...

2. Večer pod lampou

  Je pravda, že jsem chtěla vždy studovat historii, ale bez jasné představy, co budu potom dělat. Snila jsem o nějakém teplém místečku na katedře historie, o redaktorské práci v časopise pro vzdělance, a hlavně životě bez problémů a starostí, jaké mají jiné profese. Celý život jsem měla před...

3. Kdo je kdo

Pan Hanýsek je starý a protřelý antikvář. Protřelý proto, že jen svým osvědčeným zákazníkům schovává pod pultem knížky. Já vím, že se to nemá, ale přesto na něho spoléhám, protože on mi čte myšlenky. Asi tomu nebudete věřit, když vám řeknu, že za dva dny potom, co jsem vyslovila do toho krásného...

4. Pocit, že jsem sama na světě

Seděla jsem ve své kanceláři, před oknem se tyčil vysoký strom a v něm bylo plno zpěvných ptáků. Ale protože se zase mračilo a mohlo co chvíli pršet, seděli mezi listím a jen sem tam pípli. V celé budově bylo ticho, přísná vůně akademické půdy, smíchaná ze strarých knih, které stály poslušně v...

5. Podivné souvislosti

Tatínek seděl v křesle a četl si noviny. Sedla jsem si vedle něho a nakukovala mu přes rameno. Otevřeným oknem proudil čerstvý ranní vzduch a vůně jeho kávy se s ním mísila dohromady. „Na co myslíš?“ zeptal se mne. „Tati, slyšel jsi někdy o rodině Melogů?“ zeptala jsem se, protože tatínek věděl,...

6.Kavárna „U tří lip“

Prošla jsem několika ulicemi směrem na Malou stranu. Chtěla jsem se podívat na několik historických památek a zastavit se u místa, kde došlo k popravě českých pánů a měšťanů. Když mi o tom tatínek vyprávěl, cítila jsem lítost, jakoby se to stalo včera. Maminka mu tehdy říkala, aby mi takové věci...

7. .Všechno je jinak

Pan ředitel sice nebyl v kanceláři, ale služebně mimo, přesto, když se pan doktor Prát představil jedné jeho asistentce, ta dovolila, abychom si Muzeum prohlédli, i když bylo pro veřejnost zavřené. Usoudila jsem, že pan doktor Prát má nějaká privilegia, a to bylo pro mne dobře. „Ne všichni slyší...

8.Aby vám nezmokly lokny, slečno!

Napjatá a rozčarovaná z toho, že jsem nemohla ten příběh slyšet celý, jsem se vracela domů. Tatínek by mi mohl dovyprávět, ale považujte takové odbočky z mé práce za hloupé povídačky a už jsem ho slyšela, jak říká: drž se přísně vědy. Jdi krok po kroku s sleduj jednu niť. Nezaplétej se do osudů...

9.Kolotoč v hlavě

Maminka na mne ještě večer čekala, myslela jsem si, že už všichni spí, když jsem potichu otvírala dveře. „No, jen klidně vejdi a bez obav,“ řekla polohlasně. „Mami, já ….“ „Já vím, byla jsi zabraná do studia. Tatínek jen říkal, abys to nepřeháněla a neměla jsi pak v hlavě z toho kolotoč. Nechala...

10. Kytice na prahu

  KYTICE NA PRAHU. Ráno jsem se probudila ve své posteli a jen matně jsem si vzpomínala., jak jsem se dívala na krásný úplněk. Ráno bylo pošmourno, tak jsem se rozhodla, že zůstanu doma a budu studovat. Tatínek s maminkou odjeli na chalupu, a tak celý krásný byt byl jen pro...

11. Všechno to začalo Lutherem

  VŠECHNO TO ZAČALO LUTHEREM. Z toho, co jsem se dozvěděla od různých lidí, jsem stále neměla dost informací, abych mohla osnovu sestavit. Není to tak jednoduché. Když se budu zabývat pouze ekonomickou stránkou, vypadnou mi důležité politické souvislosti a rozhodně...

12. Boření chrámu

  BOŘENÍ CHRÁMU. Blížila se sedmá hodina večerní a v domě bylo takové ticho, že jsem slyšela, jak tikají hodiny v kuchyni. Ten zvuk mi připomínal, že mám domov, a tak jsem se mu ráda oddávala. Pak jsem si pustila hudbu a lehla si na gauč s knížkou. Z okna vanul jemný...

13. Moje teze

  MOJE TEZE. Adam mne zahrnuje informacemi, které mi dokreslují některé skutečnosti, které jsem zprvu neuměla formulovat. Nyní vím, o co se mám opírat, a tak mám teze: První skutečně celoevropský konflikt rozdělil státy do dvou...

14. Rozhovor pod deštníkem

  ROZHOVOR ZAČÍNÁ POD DEŠTNÍKEM. Pan doktor Prát mi zavolal odpoledne, ale hned mne upozornil, ať si vezmu deštník, že se žene nějaká boiřka. Bylo načase. Praha byla vyprahlá pod slunečním žárem a skoro se i špatně dýchalo. Vyběhla jsem z domu a na schůzku jsem dostavila...

15. Doktor Stein podezírá Adama

  DOKTOR STEIN PODEZÍRÁ ADAMA. „No samozřejmě,“ vložil se do hovoru doktor Stein, „už vás tu dobrou hodinu poslouchám. Jste tak do toho zabráni, že jste ani neviděli, že sedím za vámi.“ Podali jsme si ruce, doktor Prát ho pochválil za pokus o verš a doktor Stein se k...

16. Jiří mi vypráví o středověkém právu

  JIŘÍ MI VYPRÁVÍ O STŘEDOVĚKÉM PRÁVU. Když jsem přišla domů, našla jsem v počítači e-mail od doktora Steina. „Ještě bych chtěl hovořit o období protiformace. Židé se začali rozšiřovat po Evropě a šlechta i ostatní měli z nich strach, neboť se o nich říkalo:“ Kráčejí v...

17. Hloupý zvyk, házet lidi z oken

  HLOUPÝ ZVYK, HÁZET LIDI Z OKEN. Už jsem věděla hodně, abych si udělala úsudek, který by spěl ke kýženému závěru. Ale přesto mně něco stále chybělo. Něco mně dráždilo, o čem jsme nemluvili, a co tak, jako mně, nikoho nezajímalo. Byly to stíny popravených šlechticů a...

18. Nešťastný den

  NEŠŤASTNÝ DEN. Adam už seděl u pomníku na Staroměstském náměstí a čekal na mě. Krásně svítilo slunce a bylo příjemné počasí. Sedla jsem si vedle něho.. „Neumím si představit, že bychom se někdy už neviděli,“ řekla jsem. Překvapeně se na mně podíval. „Proč?“ „No,...

19. Kdo byl kdo?

  KDO BYL KDO. Tatínek stál u okna a díval se na oblohu. „Počítám, že začne pršet,“ řekl a přivřel okno. „Tati, máš chvíli čas? Chtěla bych si s tebou o něčem popovídat.“ „Snad zase to nebude téma Bílá hora,“ řekl s povzdechem. „Tati, ty o tom tolik víš,“...

20. A svět se točí dál ...

  SVĚT SE TOČÍ DÁL. Pochopením dávných dějin se člověk může hodně dozvědět do smyslu světa, v kterém žije. Ačkoliv se mnozí domnívají, že dávné časy odezněly a všechno začalo znovu, je to omyl. I člověk v sobě skrývá minulost a čas od času se mu mnoho věcí vybaví, aniž...

Čas vlků a ovcí

Čas vlků a ovcí - 1. a 2 díl

06.09.2008 23:17
1 část. Nebojím se přemýšlet o věcech, které si lidé nechávají zapadnout do zapomnění, by jim stále dokola nepřinášely utrpení. Přála bych si, aby všechny zlé i dobré zkušenosti i myšlenky zůstaly zapsány a někdo, kdo jednou tyto stránky bude číst, si mohl pomyslet, že všechno, co člověk prožívá,...

Čas vlků a ovcí - 3. a 4. díl

06.09.2008 23:32
  3. Začalo se stmívat. A Robert seděl u počítače a něco psal. Od té chvíle, co jsme spolu vešli do domu, nepromluvil a já ho nechtěla rušit. Šero se pomalu rozlévalo po pokoji a obrazovka modře svítila, bylo to až morbidní. "Nemáš chuť na kávu?" zeptala jsem se, protože jsem nemohla vydržet...

Čas vlků a ovcí - 5. a 6. díl

06.09.2008 23:36
  5. Nic jiného nezbývalo, než nechat Roberta v domě a odjet domů. Měla jsem takový tísnivý pocit, že už ho nikdy neuvidím, ale přesto jsem byla rozhodnutá doufat a čekat a také něco pro něho dělat. Zaparkovala jsem na dvoře a vyběhla jsem do domu. Zamkla jsem za sebou dveře a stáhla v...

Čas vlků a ovcí - 7. a 8. díl

06.09.2008 23:38
  7. Dala jsem se do prohlídky domu. Nevím, jak budu v něm dlouho bydlet a tak ho musím přijmout za svůj. Kolik bude ještě takových? V přízemí je kuchyň, jídelna, koupelna s toaletou, šatna. Otírám dveře do šatny a jsem překvapená, kolik tam visí šatů, kabátů a županů. No, když nesmím...

Čas vlků a ovcí - 9. a 10. díl

06.09.2008 23:41
  9. Ráno pršelo a mne popadal zvláštní smutek a poprvé za celou dobu jsem cítila únavu a vnitřní neklid. Hned od rána, říkala jsem si, jak bude vypadat celý den? Určitě na mou náladu měla vliv i ta trapná skutečnost, že se zase budu stěhovat. Nesmím se s ničím příliš zžívat. Rychlé střídání...

Čas vlků a ovcí - 11. a 12. díl

06.09.2008 23:44
  11. Jedinou mou hnací silou a jedině to, co mne nutilo přežít a překonat strádání, byl myšlenka Roberta. Touha se s ním sejít a začít nový život byla silnější než pocit marnosti mého úsilí, který se mne den za dnem zmáhal. Říkala jsem si, že je to únavou, strachem, úzkostí a hladem....

DETEKTIV TOM SAWYER ZASAHUJE

Špinavá záležitost

10.08.2009 00:09
    Budova úřadu koronera stojí v krásné zahradě, trochu stranou od městského ruchu. Vjíždí se do ní branou, po široké písčité cestě, lemované pečlivě udržovaným trávníkem. Kolem plotu jsou staré ovocné stromy. Ještě rodí a občas je pan profesor John Blacksmith ošetřuje. To je ten, který...

Závěr a Epilog

10.08.2009 05:58
  Tom zavezl Jenifer domů a zaváhal, zda si má dát ještě kávu, než odejde za otcem. Chvíli bloumal po bytě a Jenifer ho pozorovala s neklidem, protože cítila, že příští chvíle budou velmi složité. Zatím byl klid. „Tak já jedu,“ rozhodl se Tom a Jenifer na to neodpověděla. Nebyla schopná mu v...

Fabiola

Večerní čaj a něco k tomu

24.12.2014 00:09
Večerní čaj a něco k tomu   Takže, jediná žena, jejíž osud není ještě objasněn, je paní Anna Jílková, bůhví do čeho zapletená, a proto se tím nechtěl nikdo zabývat. Nemá takové případy rád, zvláště, když případ nakonec zaústí někam, odkud mu hrozí spoustu nepříjemností a problémů. To nemá...

Otec a syn

24.12.2014 00:09
Otec a syn   Gráf si pročísl vlasy rukou. Alespoň si ho lépe prohlédne a zjistí, zda mají něco společného. Šel dolů do Večerky, aby koupil nějaké chlebíčky a červené víno, vrátil se, uklidil a sedl zase k počítači. Za chvíli se ozval zvonek u dveří. Šel otevřít. Na chodbě stál ten mladík,...

Tajemství telefonu rozřešeno a obraz na zdi

24.12.2014 00:08
Tajemství telefonu rozřešeno a obraz na zdi   Stará paní mu podala přezuvky a tím mu naznačila, aby se zul. „Dáte si kávu?“ zeptala se obou a oni přikývli. „Zanes tu krabici mámě do pracovny a pak si sedněte do obýváku,“ řekla. Nic se nezměnilo. Všechno bylo na svém místě. Mladý muž otevřel...

Rozhovor

24.12.2014 00:07
Rozhovor   Když otevřel dveře, zavanula na něho známá vůně a napadlo ho, že se tady zastavil čas. Tak, kauza Maruška Kabátníková je vyřešena, pomyslel si. Teď je otázka, zda ten, s kým se bavím, je můj syn. Musím být opatrný. A pokud budu chtít mít klid po celé další roky, radši si...

Ulice byla prázdná

24.12.2014 00:06
Ulice byla prázdná   Ráno, po snídani, si dal sprchu a oholil se. Použil i nevtíravý pánský parfém a oblékl se, jak nejlíp uměl. Pravda, od chvíle, kdy se loučili, byl ještě téměř chlapec. Přál si, aby se nezměnila. Ale určitě se na ní čas i životní události podepsaly. Je vdaná? Rozvedená a...

Rekonstrukce tváře Anny Jílkové

24.12.2014 00:05
Rekonstrukce tváře Anny Jílkové    Po té, co se rozloučili, a bylo to hodně brzy ráno, ještě ani nesvítalo, Gráf se vrátil do bytu, umyl nádobí, zastlal v ložnici postele, otevřel okno a vyhnal z hlavy sentimentální náladu, která se ho zmocňovala. Potřeboval přemýšlet. Nechtěl...

Tajemství komisaře Gráfa

24.12.2014 00:05
Tajemství komisaře Gráfa   Seděl v křesle a snažil se vybavit její vůni a pohyby. Ráda se smála a její smích byl takový zvonivý. Nosila červené korálky a barevné oblečení. „Miluji tě, miluji tě,“ opakovala pořád a pak se smáli. Večer chodili po Praze a povídali si. Ona studovala...

Vlasta vypráví o svaté Fabiole

24.12.2014 00:04
Vlasta vypráví o svaté Fabiole   Když vklouzli do garáže, Vlasta vystoupila a vzala do ruky knihu a list do spisu, který tam neměl být, kabelku a on také vystoupil a zamkl auto. Pak vyjeli výtahem do patra a on odemkl dveře, pustil ji jako první a dveře zamkl. „Ty se pohybuješ, jako bys měl...

Vlasto, na férovku!

24.12.2014 00:03
Vlasto, na férovku!   Na první pohled věděl, že je dobře naložená a když uviděla na sedadle knihu, tak po ni hned ze zvyku hrábla. Dělal, že si toho nevšímá a nastartoval auto. Po očku pozoroval, jak si v ní listuje. „To čteš, když čekáš, až ti zasvítí zelená?“ zeptala se uštěpačně. Pořád...

Ještě něco ke spisu

24.12.2014 00:02
Ještě něco ke spisu   Komisař Gráf běžel po schodech až do čtvrtého patra, protože nejel výtah. Byla totiž neděle a vrátný byl neúprosný. Jako bývalý vyšetřovatel neměl žádnou úctu těm „novým“. Ale jinak si nemohl u něho nikdo na nic stěžovat, protože jeho práce byla perfektní. „Tak co?“...

Podivný telefon

24.12.2014 00:01
Podivný telefon Ze spánku ho probudil mobil. To je tak blbý vynález, vždycky si pomyslel, když byl vyrušený zvoněním mobilu. A totéž si pomyslel i nyní. ¨“Gráf,“ řekl úsečně. „Dobrý večer, pane komisaři,“ ozval se ženský hlas. „Kdo je u telefonu?“ zeptal se. Ten hlas šel jakoby z dálky, ale...

Taková nudná, deštivá neděle

24.12.2014 00:00
Taková nudná, deštivá neděle   Z pootevřeného okna šel do pracovny komisaře Alexandra Gráfa chlad. Už druhý den prší a teplota vzduchu klesla od minulého týdne o deset stupňů. Z jedné strany byl docela rád, že se ochladilo, protože vedra byla úmorná a on za dva měsíce přibral dvě...

Případ Abyss - detektivní novela

Případ Abyss - Díl 1

26.10.2008 11:19
  Řeka se pokryla mrznoucím škraloupem a stráně pocukroval první sníh. Celá krajina zešedivěla a padaly zledovatělé krupičky. Ale všude kolem bylo ticho. Ještě pár kilometrů a bude u cíle. Schválně šel pěšky od vlaku. I když jsem si mohl vzít taxi, ale chtěl si užít alespoň trochu toho zimního...

Případ Abyss - Díl 2

26.10.2008 11:23
  Paní Havířová slyšela synův vůz a hned pospíšila připravit talíř na polévku, která voněla po celém domě. Však věděla, jaké koření dát, aby byla chutná, vydatná a hlavně zdravá. Nikdy si nepřála, aby její syn šel ve šlépějích svého otce. Bála se, že si nebude schopen zařídit život, jako...

Případ Abyss - Díl 3

26.10.2008 11:27
  Blížila se polovina ledna a stále se hledaly zbytky Sářina těla. Zatím se neukazovaly žádné výrazné stopy. Za to byla skupina vyšetřovatelů úspěšná v dohledání předmětů, které Sára přechovávala. Některé se našly opravdu ve sklepě, jiné u paní Sezimové, která se stala druhou vyslýchanou...

Případ Abyss - Díl 4

26.10.2008 11:29
  Zamyslel se nad těmi souvislostmi, které se najednou, jakoby k sobě řadily a dávaly smysl. Bál se však, že jsou nesdělitelné a že nebude schopen s nimi rozumně operovat a hovořit o nich s ostatními, kteří stejně, jako on, chtějí odhalit tajemství vraždy Sáry Heumanové a pozadí, které je...

Případ Abyss - Díl 6

26.10.2008 11:32
  Otevřel přílohu a zvětšil si písmo, protože byl už tak unaven, že oči špatně reagovaly na světlo monitoru: "Právě máte před sebou zprávu MARDUKA. Je potomkem pána ENKIHO. ENKI je pán mágů. Je to Pán, který v magickém souboji porazil TIAMAT. TIAMAT je známa jako KUR, také jako HUWAWA....

Případ Abyss - Díl 7

26.10.2008 11:36
  "Základem všech nedorozumění a malérů v tom vašem případě je to, že někteří lidé věří a někteří pochybují. Takže pravdy, které by měly být jako výsledek, budou relativní. Ale konečně, když jsem o tom trochu přemýšlel, ono je to nakonec lepší, že jsou lidé k takovým věcem skeptičtí. Ono je to...

Případ Abyss - Díl 8

26.10.2008 11:38
  Od zmizení komisaře Havíře uběhly tři dny a zatím nebyla žádná stopa ani po jeho těle, ani po nějaké zprávě. Všichni byli velmi zneklidněni. I ti, kteří ho přišli v té noci, po které zmizel, zabít a kteří to zosnovali i ti, kterým chyběl jako blízký člověk. Od té chvíle, kdy se to paní...

Případ Abyss - Díl 9

26.10.2008 11:41
  Další den se komisař odhodlal k vlastní úvaze. Pořád musel přemýšlet jako člověk, který vyšetřuje záhadnou vraždu, opředenou takovými podivnými, těžko uvěřitelnými věcmi. A taky měl na paměti, že mu jde stále o život. Nejvíce ho tísnil rozhovor s jeho šéfem a ty divné náznaky. A dokonce ho...

Případ Abyss - Díl 10

26.10.2008 11:43
  Oba se odmlčeli. Venku se začal trochu zvedat vítr a František vstal a šel zavřít okna do ostatních místností domu, aby průvan nerozbil sklo. Kde by teď hledal sklenáře ? Komisař mezitím dopíjel čaj a posedla ho myšlenka, že se by měl dozvědět, jak pokračuje po něm pátrání. Ale František...

Případ Abyss - Díl 11

26.10.2008 11:47
  Když se vrátil z procházky k Františkovi, právě dělal snídani. " Tak jste se vrátil ?" zeptal se on pochopil, že mu nemusí nic vysvětlovat. Sedli si, jedli a mlčeli. " Kéž by se trochu zvedla ta mlha," řekl František, když přistoupil po snídani k oknu a zadíval se na oblohu. " No, je to...

Hedvábný šátek - detektivní povídka

Hedvábný šátek

26.10.2008 08:57
  V pátek, 15. října, 18,00 hodin Vlak pomalu vjížděl do stanice. Pomalu vstal a oblékl si kabát. Podíval se na hodinky a vyšel z kupé na chodbu, kde se tlačili lidi, co přijeli, stejně jako on, z Prahy. Když se konečně dostal z vlaku, rozhlédl se po nástupišti. Už se...

Nevěra

Láska na úvěr

28.09.2010 18:55
  Láska na úvěr Člověk si může pořídit cokoliv na úvěr. Auto, dům, dovolenou v exotické krajině, může si cokoliv dopřát, pokud ví, že svůj úvěr splatí a nebude mít problémy později s exekutory. Ale láska na úvěr? Ano, ovšem je to nadnesené, ale přeci něco takového existuje....

Když starší muž miluje mladší ženu

28.09.2010 18:52
Když muž miluje mladší ženu ... Šedesát let pro muže může znamenat mnoho, ale také to může být doba, kdy si uvědomuje spoustu věcí. Poslední lásky, poslední vzplanutí vášně. Proč bych to dělal? Dívá se kolem sebe, co všechno už dokázal vybudovat, na svou ženu, která vypadá ještě sakra k světu a...

Když nás doběhne dávná nevěra

28.09.2010 18:50
    Ještě dnes o tom vypráví. Chvílemi  naštvaná, ale přeci dobře ví, že do toho šla, jak se říká "jak do kréda". Tak abychom to neprotahovali. Jde o příběh nevěry, která vznikla z nespokojenosti. Ale ona opravdu byla z těch, které si nemají na co stěžovat. Můžete vědět, co...

Definitivní žena

28.09.2010 18:48
 On je ženatý a ona vdaná. Poprvé se setkali na výstavě známého grafika. Nikdy před tím se neviděli, ale jejich oči se v jednom okamžiku do sebe ponořily. Znáte to? Přitažlivost na první pohled? První pohled, který naznačí cosi, co nelze...

Osud je v našich rukou

Včelíny

20.11.2011 03:15
  Včelíny   Uprostřed jara mi volala maminka, jestli bych nemohla sehnat pro tátu dobrý med. Já jsem sice neměla ani ponětí, kde ho budu shánět, ale aby se neřeklo, že se nestarám o rodinu, tak jsem přikývla. Hovor byl ukončen vzájemnými láskyplnými slovy a já jsem...

Večeře s Alexandrem Velikým

13.07.2008 13:12
    Pořád jsem jakoby na něco čekala a mé dny, ačkoliv jsem je měla šanci naplnit, ubíhaly neplodně a stereotypně. Nevážila jsem si malých věcí a tak ty velké se nenaplňovaly. Když se nyní na všechno dívám zpětně, mé chyby mne děsí a trápí zároveň. Přiznávám se sama před sebou, že chyba...

Tajemství mé babičky

13.07.2008 13:00
Láska, úcta k životu a sebeúcta jsou hodnoty, které přetrvávají, i když nejsou lidmi upřednosťnovány. Ale právě ty nás vedou po správných cestách a sebepoznání.    Obloha byla nádherně barevná a přitom mrazivá. Pozorovala jsem zrůžovělá místa, jak se tak sem a tam ukazovala na...

Kamarádka

13.07.2008 12:43
  Žena ženě nejlépe rozumí, říká se, ale také žena ženě dokáže hodně závidět. Byli jsme do jisté doby šťastné manželství a pak najednou z ničeho nic se všechno pokazilo. Vůbec jsem nechápala, proč. Nenacházela jsem žádný důvod, ale ten se brzy objevil .... Schylovalo se už k večeru a na okna...

Správná volba

13.07.2008 12:31
  Moje maminka pro mne udělala všechno, co bylo v jejích silách, a možná i to, co bylo nad její síly. Byla to žena, která se musela umět rozhodovat a to je těžká věc. I mne k tomu v mé těžké situaci přivedla a já ji za to chvílemi hodně nenáviděla, než jsem pochopila, že právě v té chvíli mi...

Baruščino mlčení

13.07.2008 12:28
S Pavlem, mým manželem, jsme se seznámili během studií a naše láska vytrvala i po promocích. Rodiče nám poskytli zázemí. Ale se sňatkem jsme stále váhali. Oběma se nám rozjížděla kariéra a nám způsob našeho soužití vyhovoval. A když jsme se konečně rozhodli se vzít a mít rodinu, přišla první vážná...

Stará záležitost

13.07.2008 12:22
V těch neutěšených dnech, když si uvědomil, že ztratil svou hlavní životní oporu a blízkého člověka, nevěděl, jak si vrátit potřebnou rovnováhu. Na psacím stole, který babička vždycky tak pyšně a pečlivě utírala, byl prach. Díval se otupěle na rozložené knihy a tužkou popsané listy. První rukopis,...

Světlo v okně

13.07.2008 12:19
 Vrátila jsem se po půlnoci a jediným pohledem jsem přejela okna našeho domu. Nikde se nesvítilo. Asi už dávno spí. Potichu jsem odemkla bránu, zajela do dvora a vypnula motor. Byla jsem tak unavená, že se mi ani nechtělo vystupovat ven. Nahoře, v naší ložnici se rozsvítilo, viděla jsem to v...

Pozůstalost

13.07.2008 12:05
Možná, že kdyby v tu chvíli někdo otevřel dveře a zavolal na ni jménem, zastavil by její nešťastný konec, kterému předcházel včerejší rozhovor s Michalem. Michal mohl vědět, že jí zraní a ublíží jí, ale přesto chtěl ukončit celý vztah co nejrychleji a pro sebe, co nejméně bolestně. Vymlouval se sám...

Poslední koncert

13.07.2008 12:02
  Poslední koncert   „Hezký koncert," řekla teta, sundala si rukavičky a otevřela kabelku. Dům, v kterém se koncert pořádal, stál v krásné zahradě, uprostřed té zahrady se vyjímala barokní kašna s chrliči a voda tajemně zvonila o její dno i okraje, na nich stály kamenné sošky faunů a...

Kdybych tě ztratila

13.07.2008 11:52
Ležela jsem na válendě v županu, listovala si v ženském časopise a odklepávala popel z cigarety do popelníku. Konečně chvilka pro mne samotnou. Bylo pozdní zářijové odpoledne, jeden z těch kouzelných dnů, kdy už pominula velká letní vedra a přesto je ještě počasí laskavé, ve vzduchu ještě voní...

Další šance

13.07.2008 11:47
  V pracovně psychologa bylo sice útulno, ale nějak horko. Alespoň mně se to tak zdá. Můj poslední pohovor před nástupem do zaměstnání. Po všech lékařských prohlídkách se nyní chystá psychologický pohovor, který má určit, zda jsem již nyní a i budu psychicky disponována k výkonu práce, kterou...

K nevěře mého manžela

13.07.2008 11:12
  K nevěře mého manžela Jednou večer, když jsem si myslela, že jsem už všechno udělala a vyřídila a mohu se věnovat jen a jen sobě, cinkl na mé elektronické poště e-mail. Ze zvyku jsem ho ihned otevřela. "Marto, prosím tě, musím s tebou ihned mluvit. Nemám na mobilu ani kačku. Zavolej mi....

Na poslední chvíli

13.07.2008 11:09
6. 06. 2007 23:36 Na poslední chvíli Jednoho dne zaklepal na dveře mé firmy jeden člověk. Nikdy jsem ho neviděla. Představil se jako inženýr Hlaváček a prosil mne o chvíli mého času. Nabídla jsem mu, aby se posadil a zeptala jsem se ho, jestli chce kávu nebo čaj. Řekl si o čaj. Postavila jsem na...

Arabka

13.07.2008 11:07
  6. 06. 2007 23:28 Arabka Do jednoho domu, v roce l980, se přistěhovala mladá žena se synkem. Samozřejmě, že hned vzbudila obrovskou pozornost sousedů. Neuvědomovala si,že jí považují za vetřelce. V tom domě, který byl postaven jejich svépomocí, panoval přísný řád. A o něm se dozvěděla...

Tam pod horami

13.07.2008 11:06
  6. 06. 2007 23:22 Tam pod horami Tam pod horami, když přichází podzim, mají lidé na pilno. Do prvního sněhu, všechno důležité opatřit. Třeba po několik týdnů se kvůli závějím sněhu nedostanou z chalupy do vesnice. Ve vybudovaných sklepech pod podlahami domů je uložena úroda, zavařeniny,...

Cizoložnice

13.07.2008 11:02
  20. 09. 2007 10:51 Cizoložnice   Už jste si někdy položili otázku, moji milí čtenáři, zda je horší nevěra srdce nebo těla? Těžko žíci, pokud jde srdce i tělo, vzájemně spjaté, do vztahu, o kterém se raději nemluví. Povídka je psána v ich-formě. Byla publikována v časopise Napsáno...

Publikovala jsem ...

Ten vyvolený přišel na Vánoce

28.01.2012 20:03
  Ten vyvolený přišel na Vánoce Nebyly jste náhodou někdy vdané za maminčina mazánka? Že ne? Teda děvčata, to je skutečná škola! A zvláště, když maminka nemusela být zaměstnaná, starala se o domácnost a zouvala zouvákem unavenou hlavu rodiny, která se vracela z práce, aby si mohla...

Obelhaly mne dávné sny

20.11.2011 03:10
  Obelhaly mne dávné sny Je mi čtyřicet osm roků. Vdaná jsem už dvacet pět let. Mám domácnost, mám rodinu, nic mi nechybělo. Jen jedno jediné. Uznání, pohlazení, políbení od mého manžel Oldřicha. Můj příběh je varováním příliš snícím ženám ...*** Začínalo jaro a Oldřich se v...

Stopař

13.06.2010 10:21
Stopař Když jsem se konečně rozloučila s Evikou, po dlouhém a trapném rozhovoru, ke kterému jsme se tak dlouho chystaly, blížila se desátá hodina a já měla před sebou noční jízdu. „Nechceš tu přespat?“ zeptala se. Jen jsem zavrtěla hlavou. Jinak bych ji musela říci, že mám té její milostné...

Taková nula!

02.12.2008 21:36
  Manželova rodina ve mně viděla nulu. Láska, kterou jsem svému manželovi dala, nestačila. Záhy se projevil rozdíl. Já, pouhá středoškolačka a on budoucí inženýr. Předsudky a pýcha nás rozdělily a uvrhly mne v mladém věku do osamělosti. Ale všechno se obrátilo. Bohužel, rána byla hluboká, že...

Prošla jsem peklem

02.12.2008 21:30
  Když se nyní dívám zpět na události mého života, říkám si, že nebylo nic marného a zbytečného. Ale to je pohled s odstupem času a mohu potvrdit, že čas léčí rány a pokud je člověk rozumný, pak umí i odpouštět ...*** S Pavlem jsem chodila už pět let. Byli jsme do sebe zamilovaní a já si...

Jako v bavlnce!

02.12.2008 21:27
       Jako mladá holka jsem jezdívala na prázdniny k babičce. Měla nádherný sádek. Uprostřed toho sádku stál takový starodávný altánek s lavicí a stolečkem. To proto, aby v neděli byla kde popíjet káva s mlékem a pojídat bábovku na čerstvém a voňavém vzduchu. Altánek...

Cesta do nicoty

02.12.2008 21:24
    Žijeme s manželem na malém městě ve středočeském kraji. Máme krásný dům a zahradu. Naše děti už s námi nebydlí a tak žijeme spolu sami. Vojtěch letos oslavil kulatiny, padesát let. Byla to pěkná oslava spojená s tím, že primář letos odchází do důchodu a Vojtěch by měl nastoupit na...

Vražedná kniha

02.12.2008 21:18
  Úvodem: Události rozumem neuchopitelné a nevysvětlitelné. Mizející souvislosti. Těžko obhajitelné chování lidí . Jakoby někdo našeptával a nenápadně řídil děje, které nemají logiku v běžném životě. Jsou mezi námi a pod námi, bojují o moc a potřebují lidi, aby jim otevřeli brány, kudy...

Krajkový kapesníček

02.12.2008 17:56
  Některé lásky zůstávají nenaplněné, ale přetrvávají. Bůh suď, proč.  Bydlím ve městě, v sídlišti. Musela jsem se přestěhovat, protože v malém městečku, kde jsem se narodila a prožila dětství a mládí, jsem nenašla po studiích vhodné zaměstnání. Samozřejmě, že jsem to oplakala, ale...

Zásnubní dar

13.07.2008 11:00
18. 09. 2007 16:39 Zásnubní dar Má sestra Andulka a já jsme byly odmalička nejlepší kamarádky. Rozuměly jsme si báječně při dětských hrách a vyměňovaly jsme si své sny. Andulka je o tři roky mladší. Rodiče na nás neměli mnoho času, ale my si vystačily samy. Vzájemně jsme se doplňovaly i ve...
Přispívám na Liter.cz.

Anketa

Jaké se vám líbí příběhy?

Romantické ze života? (54)
78%

Povídky? (15)
22%

Historické? (0)
0%

Celkový počet hlasů: 69

Tvorba mých přátel

Vlastimil Furst: Podvodník, blázen nebo Bůh

Podvodník, blázen nebo Bůh? Jako malý kluk jsem byl na přednášce o křesťanství, která proběhla v městské knihovně pod taktovkou Socialistické akademie. Přednášející lektor začal tím, že Ježíš, pokud vůbec existoval, byl revolucionář, který nebyl tak...

Jsem to ještě já? Novela.

Jsem to ještě já? Úvod.

26.08.2019 16:56
Jsem to ještě já?   Drahá Marie, napsal jsem nějaké vzpomínky na nás. Není to nic světoborného, žádné umělecké dílo. Všechno to, co jsem prožil s Tebou a bez Tebe. Chtěl bych, abys věděla, že jsem Tě vždycky miloval. Ano, miloval! Není mi nejlíp. Pořád jsem si myslel, že moje rodina a mé...

1. část

26.08.2019 16:58
  Když jsem byl mladý, zdálo se mi, že pomalu ubíhá a nyní je to naopak, a tak se dívám, jak ráno přechází do dopoledne a poledne a den se pak schyluje k večeru. Každá hodina něco zvláštního přináší, i když je to sotva zachytitelné lidským rozumem. Některé události jdou mimo něj. Nelze je...

2. část.

26.08.2019 16:59
  Takové zvláštní a znepokojivé pocity se mne zmocňovaly během zvlášť dlouhé zimy, když jsem dvakrát podlehl viróze a byl jsem nervózní, protože jsem se z toho nemohl dostat. Můj organismus byl zeslabený, a jak jsem do sebe ládovat léky, měl jsem další problémy. Velmi mne to trápilo. Nemohl...

3. část

26.08.2019 17:00
  Usmál jsem se. Bylo mi jasné, že něco zamýšlí. Zatímco já se utápím ve svých vnitřních nejistotách a depkách, ona už ví dopředu, co budu dělat za pár let. Ano mám, řekl jsem si v duchu a tím jsem odpověděl i sám sobě. Alespoň na chvíli odjet z Prahy a vykašlat se na všechno, co mne trápí a...

4. část

26.08.2019 17:01
  Bývaly doby, kdy jsem byl do Marie opravdu zamilován. Velmi zamilován. Líbila se mi a to nejen proto, že byla hezká. Svým způsobem se mi zdála výjimečná. Její nálady se střídaly jako aprílové počasí a já jsem se moc rád s ní smiřoval, protože jsem tak mohl plně rozvíjet svou fantazii ve...

5. část

26.08.2019 17:03
  Nakonec jsem jel sám na chalupu zkontrolovat topení a vodu. Chladné počasí v březnu nikoho jistě nezaskočí, ale tam ještě stále leží sníh. Marie zatím shání po příbuzenstvu zavařeniny, aby udělala nějaké zásoby. Mluvila i o sklenici sádla a přepuštěného másla. Já jsem se ptal, proč to shání...

6. část

26.08.2019 17:04
  Udivilo mne, když jsem přišel na místo, kde stála naše nová chalupa, jak byla Marie předvídavá. To místo mne chytlo. Cítil jsem, že jsem šťasten, ale ještě to bylo hluboko zataveno pod mým smutkem. Vystoupil jsem z auta a šel jsem k domu. Odemkl jsem dveře a zavalila mne vůně dřeva a...

7. část

26.08.2019 17:05
7. část Nikdy neléčím své blízké a známé. To je moje zásada. Bojím se o ně a bojím se také o sebe. Marie mne jako lékaře naprosto ignoruje a já jsem rád, že ode mne nevyžaduje žádné služby. Konečně má svého doktora, s kterým si perfektně rozumí, jak říká s určitým nádechem ironie. Ale Hrubec mne...

8. část

26.08.2019 17:09
  Dal jsem Sylvě naději, protože ji má každý. Ať v dobrém nebo ve zlém. Chápu život jako plynoucí čas a proto si  vážím každé chvíle, každé hodiny, kterou mohu žit. Vážím si času nyní víc než kdy jindy. Protože vím, co je smrt. Marii jsem se omluvil, řekl jsem ji po pravdě, že jsem to...

9. část

26.08.2019 17:11
  Co se všechno může přihodit v jediné minutě a jak mohou brát nejkrásnější sny a naděje za své v jediném okamžiku? Sylva nechtěla s námi jezdit a já ji říkal, jak je tam krásně. Měla hodně učení a taky ji nebylo dobře, pochopitelně. Ale Marie už měla hotové záclony a chtěla je pověsit. „Někdo...

10. část

26.08.2019 17:54
  Marie zatím balila a já jsem s ním zůstal chvíli sám. Chvíli jsme mlčeli. A pak se ke mně obrátil. „Divíte se mému stáří? Měl bych si umět vyrobit elixír mládí, ale mně to nepřísluší. Jsem prostě posel, od mládí sloužím jako posel.“ Udělal jsem posunek, abych ho upozornil na to, že nechci...

11. část.

26.08.2019 17:55
  Zase jsem začal brát prášky na spaní, abych neměl noční můry. Ráno se probouzím unavený, jako bych nespal celou noc. Chybí mi pohyb a zdravá výživa, ale také mi chybí spoustu jiných věcí, které si nemohu dopřát. Je to naprostý klid a přeladění do harmonie. V pátek mi volala Marie, kdy...

12. část

26.08.2019 17:56
12. část Zatímco se ti dva chystali k práci, já jsem se rozhodl, že se projdu. To ten kraj mne lákal k sobě a já poslechl vnitřní hlas. Překvapilo mne, jak svítilo slunce! Ani chladný vzduch, který dosud vanul z kopců, nebyl na obtíž. Cítím se výborně. jako by ze mne všechna tíha spadla. Ve...

13. část.

26.08.2019 17:57
  Seděli jsme vedle sebe, drtili jsme si vzájemně ruce až k bolesti a svírala nás tíseň a strach železnou obručí. Nemluvili jsme, protože nebyla na světě slova, která by byl schopna vyjádřit naše zoufalství. Nikdy jsem si nepomyslel, že by se i mohlo něco takového stát. Nám, mně a Marii, té...

14. část

26.08.2019 17:59
  Byl jsem překvapen, když za tři na to vešla do mé ordinace – paní Kučerová. Měla rozpačitý výraz, když mne pozdravila. „Posaďte se. Mohu vám nabídnout kávu?“ zeptal jsem se. „Ráda,“ řekla, „jdu přímo z práce.“ Postavil jsem před ní šálek s kávou a nabídl jí cigaretu. „Pane doktore,...

15. část

26.08.2019 17:59
  Přišla za mnou k ránu. Vešla opatrně, tiše našlapovala, kráčela pokojem jako přízrak. A jediný zvuk, který doprovázel její pohyby, bylo jemné praskání v parketách pod jejími kroky a šustění noční košile, která se bělala v příšeří. Ale i tento slaboučký, sotva slyšitelný šelest a...

16. část

26.08.2019 18:00
  Život je plný barev a temných stínů, střídají se a prolínají, čas ubíhá tak rychle, že si člověk myslí – to se stalo včera, ale mezitím už uběhl tak dlouhý čas, že zapomínám detaily a hlavně své pocity... to je na tom to nejhorší. Prošel jsem topolovou alejí, vedoucí od brány k budovám...

17. část.

26.08.2019 18:02
  Večer jsem šel domů. Z dálky jsem viděl, že ve všech pokojích je zhasnuto. Vešel jsem do domu, vstoupil do výtahu a vyjel do našeho patra. Odemkl jsem dveře a vstoupil do bytu. Rozsvítil jsem a uviděl spoustu krabic a věcí, připravených k odvozu. Sedl jsem si na židli a pozoroval...

18. část

26.08.2019 18:03
  Když Hrubec odešel, sedl jsem si za stůl a probíral se v papírech. V tom zazvonil telefon. „Přijdeš dnes domů?“ Mariin hlas byl smířený, unavený. „Ano. Služba mi končí ve tři hodiny.“ „Budeš něco jíst?“ zeptala se. „Něco malého.“ „Dobře,“ řekla a položila telefon. Nebylo to jako...

19. část.

26.08.2019 18:04
  Všechny hádky, které vedou mezi sebou muži ženy, jsou nebezpečné tím, že posilují falešný pocit z osobnosti. A na tom stojí spousta rodinných intimních vztahů. Nejlepší je, nebojovat se svým protějškem, ale snažit se ho přesvědčit o správnosti toho či onoho řešení. Nikoliv se poddat...

20. část.

26.08.2019 18:06
  V neuvěřitelných časových sledech jsem měl šanci se vrátit na jeden, pro mne důležitý začátek. Vím, že tomu nikdo neuvěří, ale stalo se, co se stalo a já jsem za to vděčný ... Na počátku jsem měl velmi malou naději na úspěch. Nešel jsem do toho s určitým plánem a rozhodně jsem neměl...

21. část

26.08.2019 18:06
  První den jsem si uvědomil, že nejsem na chalupě, ale ve svém novém domově a popadla mne úzkost. Nemám se kam vrátit! Nesednu do auta, abych jel domů. Není kam. To je můj domov. Bylo časné ráno a já jsem se díval na oblohu a poslouchal ptáky. Takové ticho, řekl jsem si. To, co se mi líbilo a...

22. část

26.08.2019 18:08
  Sylva porodila syna. Marie mi poslala telegram. A prý, že mi ho přiveze ukázat, až bude schopná s ním někam jet. Chlapec je zdravý, pěkný atd. atd. A víc nic. Také nic nečekám. Jsem rozvedený muž a nemám potřebu se vracet do minulosti. Petr za mnou jezdí každý pátek a vozí mi nějaké...

23. část

26.08.2019 18:08
   „Dobrý den.“ Pozdravil mne někdo od dveří. Lekl jsem se, protože jsem nikoho nečekal. Na prahu stál nějaký mladý muž a sundával si tmavé brýle. „Já jsem Olda Kučera. Váš zeť,“ řekl vážně. Postavil jsem kufřík na zem a podal mu ruku. „Stalo se něco?“ zeptal jsem se s úlekem. „Ne, jen...

24. část

26.08.2019 18:09
  Ještě tak dva týdny jsem se zotavoval. Ale přemýšlel jsem, co budu dělat dál. Nastoupit do nedaleké nemocnice bylo dost lákavé. Už jsem se nechtěl nikdy vrátit zpět a myslím si, že by mne Marie už nechtěla. Neozývá se, neptá se mne, jak se mi daří a jen mi mé děti posílají zprávy a...

25. část

26.08.2019 18:10
  Bylo už k večeru, když jsem se od něho vracel domů. Podivně rozpolcený. Poprvé jsem mluvil tak otevřeně o Marii a o našem rozchodu. Chtěl jsem možná slyšet názor tak moudrého a rozumného člověka na takovou věc, která mne, ať jsem chtěl nebo nechtěl, trápila. A já se těch myšlenek musím...

26. část

26.08.2019 18:11
  Primář mi uložil, abych šel do sirotčince udělat pravidelnou prohlídku dětí. Vzpomněl jsem si na sestřičku, jak honila chlapce po náměstí a docela jsem se těšil, že se s ní zase setkám. Zajímají mne lidé, kteří svůj život věnují péči o druhé téměř za almužnu. „Možná, že vás udiví, že...

27. část

26.08.2019 18:12
  Chvíli jsem pozoroval oblohu a pak jsem se vrátil do domu. Lehl jsem si a zkoušel jsem usnout. Minuty pomalu ubíhaly, ale spánek nepřicházel. Ráno musím vstát a jít hodinu do práce. A proč? Ano, rozhodil mne ten rozhovor se sestrou Anežkou i s Milanem. Dokud jsem dokázal žít ve své jakési...

28. část

26.08.2019 18:13
  Kupodivu, necítil jsem nad ní žádnou lítost. Spíš jsem byl znechucený a vrátila se mi špatná nálada. Láska vedená nenávistí s touhou po sebemrskačství je nezřízená pýcha. Je to ego, jako všechno, co je vedeno z nějaké slepé víry ve vyšší spravedlnost a řád. Ale já nepopírám, že...

29. část

26.08.2019 18:13
  Doslov Musím prozradit, že jsme se podruhé vzali. Všichni kroutili hlavami, někteří to chápali. Byla překrásná nevěsta v blankytných šatech a orchidejí ve vlasech. „Asi se sluší,“ řekl jsem, abych ti dal svatební dar. Usmála se. „A co to bude?“ Vyndal jsem ze stolu mou knihu, kterou jsem dal...

Martin a Liliana, příběh zapovězené lásky

Martin a Liliana.

27.08.2019 15:25
Část 1. Probudila se dřív, než zazvonil budík. Podívala se na hodiny a s ulehčením zjistila, že má ještě celou hodinu do doby, než bude vstávat. Pomyslela na spoustu drobných úkonů, než sedne do auta a odjede do práce. Už zítra, pomyslela si, už zítra nasednu do autobusu a nechám se odvézt do...

Martin a Liliana. část 2.

27.08.2019 15:29
Část 2. Svět Liliany je svět sám pro sebe. Stačí nahlédnout mezi dveřmi do jejího bytu. Liliana si nepouští nikoho k tělu a navštěvuje ji jen velmi málo lidí. Ne proto, že by byla nedůtklivá nebo nespolečenská, ale potřebuje být sama. Nyní odemyká dveře a rozsvěcí světlo v předsíni. Přezouvá se do...

Martin a Liliana. část 3.

27.08.2019 15:30
Část 3. Starodávný stůl, plný knih, složek a všelijakých věcí, však nevypadá chaoticky. Na zdi visí obraz usmívajícího se tmavookého muže. Liliana se na něho také usmívá. „Kdo to je?“ ptala se jednou matka, když utírala prach na obrazech. „To je tajný agent mého dobrého svědomí,“ smála se. Pod...

Martin a Liliana. část 4.

27.08.2019 15:31
Část 4. Na autobusové zastávce stálo už pár lidí a tiše mezi sebou hovořili. Rozhlédla se, jestli někoho nezná, kdo si pak ní přisedne a celou cestu ji bude unavovat svými nářky. Pak vklouzla na své sedadlo a pozorovala, jak za okny ubíhá svět. Byla překvapená, když řidič řekl: „Tak konečná,“ a...

Martin a Liliana. část 5.

27.08.2019 15:32
Část 5. Obrátila se. Štěbetavá dáma očima vybírala místo, kam se chtěla usadit a Martin mlčel, jen přikývl. Tentokrát měla přes ramena přehozený nádherný perský šál. Liliana od nich odvrátila pohled. Podle vzezření toho muže pochopila, že do lázní jel on. A ta dáma mu dělá zřejmě doprovod. Asi se...

Martin a Liliana. část 6.

27.08.2019 15:34
Část 6. Jeho jakási zdráhavost soupeřila s touhou mluvit o sobě a říci jednou všechno, co dusí až k ohryzku. Ne, první ani druhý den nechce s nikým hovořit, chce být sama a něco prožívat, třeba tak prostého, že veverka seběhla po kmeni a nyní sedí na cestě a loudí oříšek.  „Ty jsi krásná,“...

Martin a Liliana. Část 7.

27.08.2019 15:36
7. část. „Frantóó,“ ženský křik pod okny ji zcela vyburcoval ze spokojeného spánku. Bylo ráno, podívala se na hodiny, ukazovaly půl sedmé. Zauvažovala, jestli by neměla ještě chvíli spát, ale pak se rozhodla, že si zajde na snídani a přečte si ranní noviny. Zauvažovala, zda si má vzít květované...

Martin a Liliana. část 9.

27.08.2019 15:37
8. část. 8. část  Na náměstí bylo už plno lidí a z některých krámků voněly čerstvé koláče. „Mám pěknou chatu, kousek za Prahou?  V poslední době jsem byl tak zasekaný, že jsem neměl dost času tam jezdit. Jen tak, že jsem si zašel na nějaký výlet. A zase zpátky. Taky jsem moc nechtěl...

Martin a Liliana, Část 9.

27.08.2019 15:39
9. část.  Někdy vám to dopovím. Raději půjdeme.“ Vedl ji zase na polní cestu, která byla trochu rozmoklá, ale zase vysvitlo slunce a kapky deště se třpytily jako drahokamy na trávě i na jehličí. Příslib, že ji někdy příběh dopoví v ní vzbudil naději, že se chce s ní shledat i později, ale...

Martin a Liliana. část 10.

27.08.2019 15:41
10. část. Martin ukázal na kopec a Liliana se podívala tím směrem. „Podívejte, Lili, tam nahoře, tam nahoře je ta kaple.“ Liliana zaměřila oči a uviděla barokní kapli, která stála mezi stromy, seřazených kolem ní. „Nádherné,“ řekla. „Nechcete si odpočinout?“ zeptal se ji, „je to ještě pěkný kus...

Martin a Liliana. část 11.

27.08.2019 15:42
11. část.   Po večerní koupeli si oblékla župan a sedla si k televizi, která stála na stolku. Zapálila si cigaretu a zahleděla se na příběh, který škobrtal mezi dvěma lidmi, kteří se neuměli rozhodnout, zda budou nebo nebudou spolu žít. Snad proto, že se blížil odjezd, cítila, že na ni jde...

Martin a Liliana. Část 12.

27.08.2019 15:43
12. část. První dny byly těžké. Ale rozhodla se, že bude dál pokračovat v práci a že se pokusí sama v sobě pochopit, zda jednala správně. Nechtěla se zmítat v pochybnostech a možná, že si přála, aby její rozhodnutí nakonec, analyzováno všemi možnými úvahami, bylo správné. Nyní, když je sama, zkoumá...

Martin a Liliana. část 13.

27.08.2019 15:44
13. část.   Štěpánce je teprve sedmnáct let, ale má už velký kus života prožitý. Sezení má nařízené, proto se chová provokativně a drze. „Tak Štěpánko, daly jsme si nějaké úkoly. Tak povídej, jak se je daří plnit.“ Výsměšně se na ni podívala. „Tak mluv, Štěpánko.“ Hodila ji na stůl svůj...

Martina a Liliana. Část 14.

27.08.2019 15:45
14. část. Je neděle, pozdní odpoledne. Z otevřených oken protějšího domu je slyšet cinkot nádobí. Pomalu a bezmyšlenkovitě se probírá v myšlenkách a třídí je na potřebné a nepotřebné. A z těch nepotřebných, ještě na ty, které už nechce nikdy mít. „Páni, můj život je v troskách, já nevím, co s tím...

Martin a Liliana. část 15.

27.08.2019 15:47
15. část. Brzy ráno ji probudí telefon. Zvedá ho. „Galová, prosím.“ „Paní doktorko, nezlobte se, že vám volám, tady Fojtová. Chtěla bych vám říci, že můj manžel dnes v noci umřel. Spokojeně a klidně. Děkuji vám. Vím, co jste pro něho udělala.“ „Nic zvláštního,“ říká Liliana a celá se třese náhlým...

Martina a Liliana. část 16.

27.08.2019 15:49
16. část. Liliana čeká na Martina. Konečně se objevuje jeho auto. Vykloní se z balkonu. „Tak jedeme,“ volá na ni Martin. „Hned.“ Seběhla za ním. Martin ji otvírá dveře, Liliana se usadí a Martin zabouchne dveře. „Objevil jsem krásnou hospůdku, kde se najíme a pak pojedeme rovnou na chaloupku. Už...

Martin a Liliana. Část 17.

27.08.2019 15:49
17. část „Tak, já zatím postavím na kávu.“ Prohlížela si malé obrázky krajinek, které tu zřejmě zůstaly po minulých majitelích. Na zdi visely kukačky a hlasitě tikaly. Na oknech stály květináče s povadlými muškáty a jemnými, čistými záclonkami. Uprostřed stál velký dubový stůl s krásně vyřezávanými...

Martin a Liliana. Část 18.

27.08.2019 15:50
18. část. Liliana leží na pohovce, poslouchá Debussyho a dívá se do otevřeného okna. Je krásné zářijové odpoledne. Na stolku voní káva. Také tam leží mobil, krabička s pěti cigaretami a zlatý zapalovač. Pozoruje oblohu a soustředí se na svůj dech. Liliana už tak cvičí několik dní. Protože ví, že...

Martin a Liliana. Část 19.

27.08.2019 15:52
19. část.   Viděla, že Martin zvážněl a že jeho tvář přejel smutek. „Prosím, nenech se vystrašit. Jsme docela v bezpečí.“ „Nebo v kleci? Jak dva vzácní ptáci, kteří jsou izolováni mřížemi od reálu?“ Liliana se mu dívá do očí a pak zvedne ruku dlaní vzhůru k němu. Martin zvedl ruku také a...

Martin a Liliana. Část 20.

27.08.2019 16:01
20. část. Jsme na sebe zvyklí, řekla si. Třeba i on se uklekl, že by se najednou všechno pěkné zničilo kvůli jednomu šílenci. „Tak já se v půl páté zastavím.“ Vstala a on také. Tentokrát ji neobjal, jak to vždycky dělával, a ona to pochopila tak, že všechno, co dosud tady říkal, byla jen útěcha,...

Martin a Liliana. 21. část. závěr.

27.08.2019 16:02
21. část. Je sobota. Liliana vaří bramborovou polévku a Martin strouhá brambory. Usmívají se na sebe. „Dnes nebude Dandy žebrat. Je zvyklý na maso a má smůlu,“ prohodil Martin. Dandy uslyšel své jméno a štěkl. „Jasně, Dandy, dnes máš utrum. Dostaneš granule,“ řekl Martin. Liliana se směje. „Já mám...

Anketa

Líbil se vám tento příběh?

Pěkný, až romantický (1)
100%

Smutný, ale líbi se mi (0)
0%

Celkový počet hlasů: 1

Příběhy z druhého světa

Podivné snění doktora Heřmana - část 1

19.07.2008 21:31
    Dne 6. června 2000 jsem se vrátil domů z jedné z těch dlouhých procházek. Jejich cílem bylo vyhledávat jen opuštěná místa, abych vzkřísil své sny a ustavičnou touhu po harmonii. Když jsem překročil práh domu a sotva se za mnou zavřely dveře, které byly již staré a vrzaly ve...

Podivné snění doktora Heřmana - část 2

19.07.2008 21:33
    Marcela. Má pacientka. Nešťastná oběť sebeklamu a lásky. Ten příběh je částečně převzatý z jejích zápisků a částečně z mých pozorování. Asi začne brzy svítat, říkala si Marcela, když se opírala o rám okna a dívala se na temnou oblohu. Už neplakala. Bylo jasné, že udělala chybu. Mohla...

Podivné snění doktora Heřmana - část 3

19.07.2008 21:36
    Marcela leží na lehátku jako minule. Listuji v jejích zápiscích a podrobně studuje texty, vzorně napsané do nejmenších podrobností. Jsem profesionál a proto nenechávám průběh znechucení nad Horákem převážit nad zdravým rozumem. " Jak se dnes cítíte ?" zeptal jsem se jí. " Trochu líp....

Podivné snění doktora Heřmana - část 4

19.07.2008 21:38
    Pořád jsem ještě nepochopil, jak se Marcela mohla zjevit mezi dveřmi svého bytu, když zároveň ležena na gauči mrtvá. Nikdo z lidí, které jsem potkal a u kterých jsem doufal, že to tajemství vyzvím, mi nedokázal odpovědět ani náznakem a já na krátkou dobu přestal zkoumat lidské duše....

Podivné snění doktora Heřmana - část 5

19.07.2008 21:40
    Nastoupil jsem do osvětleného, docela útulného kupé a čekal a to trhnutí a cuknutí po táhlém hvizdu z píšťalky. To je dobře, pomyslel jsem si, to je dobře,.že tohle ještě funguje. Když vlak míjel nástupiště i stojícího výpravčího, cítil jsem se šťastný. Bylo to docela prosté. Jsem...

Podivné snění doktora Heřmana - část 6

19.07.2008 21:44
 Paní Uhlířová a já jsem seděli naproti a byli jsme napjati, zda dostaneme také příležitost, jako tento muž, který nám nechal přinést kávu s cukrem a mlékem od pěkné mladé dívenky. "A kdybych měl znovu zvolit," pokračoval dál a zapálil si dlouhé tenké cigáro," tak bych zase nechtěl dělat nic...

Podivné snění doktora Heřmana - část 7

19.07.2008 21:49
    Ráno jsem již byl sám. Venku mžilo a bílá mlha jen tu a tam poodhalovala větve stromů. Obloha byl zatažená a chlad byl nepříjemný. Byl jsem k však nevyspalý a přemýšlel jsem, jestli se mám dát do práce hned a nebo až se trochu seberu z té cesty a myšlenek. Tiše jsem se pohyboval po...

Podivné snění doktora Heřmana - část 8

19.07.2008 21:53
Otevřel jsem vysoké okno na zahradu a očima jsem se opřel do toho nehostinného dne, spatřil jsem sporý zásvit slunce a nic mi nestálo v cestě, abych ji zavolal. Cítil jsem se admirálem na této lodi a pouze já jsem znal směr plavby. Nechal jsem prostupovat svou vůli až do nejzazších míst. Zvláštní,...

Podivné snění doktora Heřmana - část 9

19.07.2008 21:55
    Šel jsem tedy spát, když jsem se jí nedovolal, do té ložnice, která má velké okno a po ní se rozkládá zahrada. Musel jsem obejít všechny pokoje a zkontrolovat, jestli jsou okna řádně zavřená, protože začalo čím dál víc foukat a někde nedaleko byl uvolněný plech a vítr a něj bubnoval....

Podivné snění doktora Heřmana - část 10

19.07.2008 22:03
    Jakoby se mlha nechtěla zvednout a já jsem byl sám zavřený v domě, neschopen vylézt ven. Jsem podstatě městský člověk a nyní vidím, že jsem nebyl na takové počasí vnitřně připraven. Dokonce jsem kdysi pochyboval o tom, že by počasí až tak ovlivňovalo nálady a psychické stavy člověka,...

Podivné snění doktora Heřmana - část 11

19.07.2008 22:08
  Mou snahou je pokusit se uvést na správnou míru všechny události, které následovaly po tom, co se zvedly mlhy. Před mým domem se objevilo její auto, vylouplo se z krajiny jako netypický předmět a zabrzdilo tak hlučně, že pes vyletěl ze svého pelechu a štěkal jak pominutý. Nebyl jsem...

Podivné snění doktora Heřmana - část 12

19.07.2008 22:11
  Nejsem zaskočený, jen trochu překvapený jejími reakcemi. Chová se tu, jako by byla doma. V koupelně přibývají různé krabičky a lahvičky bůh ví na co a ona se promenáduje v domácích úborech dráždivých střihů a barev. Je jako kytice cizokrajných květin, je jako masožravka. Začínáme pracovat...

Podivné snění doktora Heřmana - část 13

19.07.2008 22:16
    Dnes ráno prší. Řeka leče vodu a kusy ledových tříští stále v rytmu a já jsem v tom pohybu zvuků v polospánku a ustavičném lehkém erotickém napětí. Nevím, zda mám posunout ruku k ní nebo odejít do kuchyně a připravit snídani. Byla to ode mne mazanost se usídlit tomto pokoji s ni,...

Podivné snění doktora Heřmana - část 14

19.07.2008 22:19
    Vedl jsem ji a dával pozor, abychom nespadli oba. Potkali jsme pár lidí, zřejmě šli do kostela. "Je to bezva, že člověk nemusí chodit do práce, přitom na něčem dělá a netísní ho čas." "Já," odpověděl jsem ji," bych takto pracoval až do skonání." "To se ještě uvidím co to s námi...

Podivné snění doktora Heřmana - Závěr

19.07.2008 22:22
  Jsou věci, které stanou a odestát se nedají. Šli jsme s Marií dlouhou bílou plání, měsíc nad námi rozléval studené světlo, mrzlo a hvězdy blikaly jak oči, které se snaží proniknout tmou. Byl jsem šťasten. Blížily se vánoce. Měla na rukou vlněné palčáky, ale já jsem cítil její teplo. "Jsem...

Stále živá magie

Orfeův sen

03.09.2019 12:12
Orfeův sen I. Starý dům byl obklopen vysokými kaštany a starým javorem. Ten svými větvemi dosáhl téměř na jeho okno, které bylo nyní zavřené a ukazovalo všem, že ten, kdo za ním bydlí, nemá čas, aby ho umyl. Kdyby byl doma, tak by otevřel obě křídla dokořán a postavil na parapet květináč s...

Máš smůlu, Karle….

13.01.2017 23:58
Nepamatuji se, že bych měla někdy tak hrozné vnitřní pocity, jak v tu chvíli, kdy jsem otvírala dopis od Karla. A tak dlouho jsem přitom na něho čekala. Klíčky, které jsem držela v ruce, jsem upustila v rozčilení a jeden se mi ohnul. Byl od psacího stolu. Četla jsem dopis a přitom jsem přemýšlela,...

Slepý mi otevřel oči

11.09.2010 15:26
Zářijové počasí, když se vydaří, bývá opojné. A jsou lidé, mezi které patřím i já, kteří se v září cítío nejlépe. Snad je to spojeno s vůněmi odcházejícího léta a možná také, že před přicházející zimou člověk hledá, jaksi instinktivně, někoho, kdo by v zimě hřál a miloval. Kdo ví?   Byla...

Mé noci s Travičem

22.08.2010 12:45
Všichni, kdo tvrdí, že kyberláska je fikce, zbabělost, nevěra vůči člověku, s kterým jsme spojili život, neví o čem mluví. Už několik dnů se spolu scházíme. V noci. Vždycky, když má Eda, můj manžel, noční. Střídáme se. Dvakrát týdně on, dvakrát týdně já. Tomu já říkám půst. A tak přemýšlím, o čem...

Tajemný kartář

02.08.2008 12:52
  Hana a Jiří. Dva lidé, kterým osud nepřeje. Právě prožívají situaci, kterou lze nazvat – beznadějná láska. Nyní sedí ve velkém pokoji a mlčí. Ještě se nechtějí spolu loučit. Ale ví, že každou hodinou jsou blíž ke chvíli, kdy je čas rozdělí. Mají za sebou roky, v kterých se snažili...

Cesta k naplnění

02.08.2008 10:52
Marta Kolářová začala svou životní dráhu velmi šťastně. Byla vedena svou touhou a opravdu vkládala do svých tužeb i vůli, aby se stala lékařkou. Měla opravdu dobré zázemí, takže ji nic zdánlivě nechybělo. Ani hmotné zabezpečení. Vystudovala s červeným diplomem a nastoupila do jedné velké...

Doteky věčnosti

01.08.2008 00:43
  Nikdo nestojí o to, aby prožíval ve snech jakékoliv hrůzné obrazy a zážitky. Ale přesto,někdy se stane, že se probouzí cosi v nevědomí, o čem neměl člověk ani tušení a najednou se stává nechtěným protagonistou příběhu, na který by rád zapomněl. Víte, jsou lidé, kteří mají, i bez...

Povídky o lásce

Baruščino mlčení

14.01.2017 15:33
Baruščino mlčení S Pavlem, mým manželem, jsme se seznámili během studií a naše láska vytrvala i po promocích. Rodiče nám poskytli zázemí. Ale se sňatkem jsme stále váhali. Oběma se nám rozjížděla kariéra a nám způsob našeho soužití vyhovoval. A když jsme se konečně rozhodli se vzít a mít rodinu,...

Tajemství mé babičky

14.01.2017 15:11
Tajemství mé babičky   Obloha byla nádherně barevná a přitom mrazivá. Pozorovala jsem zrůžovělá místa, jak se tak sem a tam ukazovala na tom kousku, který jsem měla možnost vidět z křesla. Poslouchala jsem Bacha a pokuřovala cigaretu. Sem tam jsem se napila horké, silné a hořké kávy. Na komodě...

Pozdní příchody

14.01.2017 14:28
  Pozdní příchody I. Hanušová zametala na lodžii a sem tam pohledem zabrousila do ulice. Byla pozorována nejméně třemi sousedkami, které buď umývaly okna, nebo věšely prádlo a jejich ostříží zrak překonával velkou vzdálenost. Hanušová celý život učila, vedla místní knihovnu a dětský pěvecký...

Pokoj č. 76

14.01.2017 00:19
  Hukvaldy, 10,00 hod.   Na malé venkovské nádraží přijel Pražák. Vlak z Prahy. Místní mu tak říkali. Neděle, 10,00 hod., krásné jarní dopoledne. Z jednoho vagonu, po schůdkách, slézal muž s dvěma zavazadly. Až vstoupil a perón, tak se rozhlédl kolem sebe, jakoby čekal, že tu někdo...

Deníky sebevražedkyně

13.01.2017 23:14
Deníky sebevražedkyně Tento příběh mi vyprávěl jeden můj přítel, když jsme u kávy, v jedné příjemné kavárně, filozofovali o životě. Je to příběh o lásce a žárlivosti, o zoufalství a lidské síle ho překonat. , Před rokem jsem se oženil s ženou, do které jsem se velmi zamiloval. Je mladší o patnáct...

Čekání na nový úsvit

13.01.2017 22:51
Čekání na nový úsvit   Když zemřel můj Michal, měla jsem pocit, že život ztratil smysl. Bylo mi teprve pětatřicet let a už jsem měla za sebou takovou životní zkoušku, ztrátu milovaného manžela. Nikdo mi nevymluví, že ještě jednou odkudsi z neznáma mi zasáhl láskyplně do života. Jak jinak si...

Utajení synové

29.03.2009 10:49
  Je leden, říkám si, pro útěchu, ale to nezahání pocit chladu a obloha vypadá tak nepříznivě. Sjíždím z dálnice a vidím, že silnice, která vede k cíli je zavátá sněhem. Myslím, že raději odstavím auto a půjdu pěšky. V tom šeru ještě ke všemu padá mrazivá mlha a je kluzko....

Osudová rozhodnutí

29.03.2009 10:44
         Letos je zvlášť mrazivý leden. Každé ráno a odpoledne překonávám cestu do práce s nechutí a odporem. Na chodnících to pěkně klouže a já mám obavu, abych si nezlomila nohu. To by bylo nadělení! Můj manžel si jezdí autem do firmy a nikdy ho nenapadne, aby mne svezl...

Tarantule

29.03.2009 10:37
      Až s odstupem času člověk dokáže zvažovat některé trapné záležitosti racionálně. Ale raději začnu od chvíle, kdy mi zavolala moje přítelkyně Taťána, s kterou se znám již od střední školy. Měla přezdívku Tarantule. Pravda je, že jsme si dost zařádily v mládí a pak jsme se už...

Cesty lásky jsou nevyzpytatelné

29.03.2009 10:30
  Povídka: Po stopách zmizelé ženy Jednoho dne jsem se rozhodla, že změním svůj dosavadní život a prostě se odstěhuji z Prahy. Jednak k tomu přispěly různé okolnosti, o kterých nebudu raději mluvit, aby to nevypadalo, že si stěžuji a za druhé jsem nutně potřebovala žít...

Recept pana Janečka

29.03.2009 10:28
 Pracuji jako redaktorka v časopisu pro ženy a dívky. Já vím, že někteří mí přátelé se tomu vysmívají, protože jsem měla jiné plány, s kterými jsem se nikdy netajila. I moje rodina nad tím kroutí hlavou.Přiznávám se, že jsem nikdy ženské časopisy nečetla a místo v redakci jsem dostala...

Martin a já

29.03.2009 10:25
 Zamilovala jsem se do Martina. Zamilovala jsem se tak, že jsem vážně přemýšlela o rozchodu s Radkem. V té době se otevřely mé city tak, že jsem se sama nepoznávala. Já, která vždycky všechno brala s rozumem. Radek byl vztah z rozumu. Oba jsme si vzájemně vyhovovali, nepřekáželi si a dokázali...

Dům na kopci

20.07.2008 07:56
  Je mi dvaačtyřicet let a pracuji jako manažerka jednoho časopisu, zaměřeného na ženy.  Vystudovala jsem novinářskou a filozofickou fakultu v oboru dějiny umění.  Od počátku mého studia jsem měla jediný plán: pracovat někde, kde se to hýbe událostmi a k tomu...

Kyberláska

20.07.2008 07:53
Potkali jsme se náhodu na chatu. Bavila jsme se s přítelkyněmi, on vstoupil k nám jako host a za chvíli nás zcela okouzlil vtipnými poznámkami. Hlavně se mu líbil můj nick "Včelka Mája." *** Pak mne začal zatahovat pod zámek, aby ostatní nemohly sledovat náš rozhovor a nakonec zřídil na chatu...

Osudové lásky se vracejí

13.07.2008 19:56
 Nikdy jsem nepochybovala o tom, že existují ty věci mezi nebem a zemí, které působí na člověka a přitahují do jeho života takové události, které z nějakého důvodu, musí prožít pro svůj vnitřní růst a nebo pád. Někdo tomu říká zkoušky zralosti. I já jsem tím prošla, snad proto, abych poznala...

Pravda o mé matce

13.07.2008 19:50
 Na svou matku si nepamatuji. Vyrůstala jsem ze svým otcem, který se mi hodně věnoval, ale byl přísný, až neústupný. Až jednou jsem se dozvěděla tajemství ... *** Ten rok byla dlouhá zima a všichni lidé v našem městečku už vyhlíželi jaro. Tatínek se každé ráno díval na oblohu a čekal, až se na...

Ani muži to nemají lehké

13.07.2008 12:53
Je sobota 1. prosince a prší. Pomalu se oblékám. V deset hodin mám schůzku s jedním člověkem, který má velké problémy, jak mi psal v narychlo poslaném e-mailu. Sotva ho znám a nevím, proč si vybral zrovna mne. Nerada zastupuji lidi v pracovních sporech a myslím si, že to odmítnu. Mám velmi neblahé...

Skandál

13.07.2008 12:16
Už viděla několikrát, v poslední době, ve snu ty zvláštní věci, ale nechtěla jim věnovat pozornost. Stávalo se to vždycky k ránu, kolem čtvrté hodiny. Najednou, jakby upadla do tranzu a před očima se jí zjevil svět, nepodobný tomu, který vnímala v bdělém stavu. Vysoké útesy, slunce nad nimi a moře,...

Aby řeč nestála

13.07.2008 11:26
Tento příběh je vytržen z obyčejného všedního života starších lidí, kteří se po smrti svých životních partnerů snaží ještě najít kousek štěstí. Může někdo proti tomu něco mít ? No, uvidíme, co se z toho všechno vyvine. František Hýbl byl vdovec. Tak kolem šedesátky. Jeho paní těžce umírala několik...

Podraz na úrovni

13.07.2008 10:55
  18. 09. 2007 16:37 Podraz na úrovni   Když jsem přišla z práce domů, podívala jsem se, jako obvykle, jestli mi nepřišla pošta.A opravdu, ve schránce na dopisy ležela obálka. Byla jsem zvědavá, kdo mi píše a ještě ve výtahu jsem obálku opatrně otevřela. Na elegantním lístku bylo...

Jak mne manžel zkoušel

13.07.2008 10:53
 Vedle manžela, staršího o dvacet let, jsem trpělivá a snažím se mu ve všem vyhovět. Naše láska, o které nepochybuji, probíhá trochu jinými cestami, než je tomu mezi lidmi, věkově si blízkými. Učil na právnické fakultě soudní psychiatrii a psychologii práva. První kontakt ? Vyhodil mne ze...

Svědomí

13.07.2008 10:50
13. 09. 2007 01:41 Svědomí " Tak vám zase přijel vnuk ?" zeptala se paní Šťastná přes plot, když šla z nákupu a uviděla paní Jiráskovou, jak věší v plném červencovém slunci na šňůry bílé košile. " To víte, jezdí sem rád," odpověděla a nedala se rušit od práce. " To už bude hotovej pan doktor, že...

Léky proti depresi

08.06.2008 22:12
Už se stmívalo, když konečně vylezli na kopec, aby se ještě za posledního světla rozhlédli po krajině. Měli jasnou volbu,. Buď přespí v přírodě a nebo poprosí o nocleh někoho z těch krásných sroubených domů. „Nejsem si zcela jistý, jestli se díváme správným směrem,“ řekl Heřman a napínal...

Našla jsem svou Atlantidu

08.06.2008 13:21
Čím je náš život jiným, než naplňováním jeho dnů, které jsou nám určeny? A můžeme si vybrat z několika jeho realit nebo spíš, nekonečného množství jeho realit. Někdo touží po hmotném bohatství, nechť ho má! Ale je šťastný, když ho musí stále rozmnožovat a opatrovat?To je otázka. Druhý touží po...

Kouzla lásky

08.06.2008 13:20
Na barové židličce se pohupovala v rytmu hudby dívka a pila modrý koktejl z vysoké sklenice. Kouřila dlouhou cigaretu. Její extravagantní zevnějšek nemohl nikdo přehlédnout. Zvláště účes, složený z barevných pramínků, které měla sepnuty stříbrným hřebenem do výšky. Na nohou vysoké, stříbrem pobité...

Další šance

07.06.2008 01:07
 V pracovně psychologa bylo sice útulno, ale nějak horko. Alespoň mně se to tak zdá. Můj poslední pohovor před nástupem do zaměstnání. Po všech lékařských prohlídkách se nyní chystá psychologický pohovor, který má určit, zda jsem již nyní a i budu psychicky disponována k výkonu práce, kterou...

Můj pacient

07.06.2008 00:57
 Pocházím ze staré lékařské rodiny. Je to nevýhoda. Za prvé proto, že jsem byla výchovou od malička směřována, abych v tradici pokračovala a za druhé proto, že bylo těžké vybočit z prxe a zkušeností svých předků. Jak jsem skončila studium, hned po promoci jsem si sbalila své věci a...
Záznamy: 1 - 27 ze 27

Povídky o životě

Stará záležitost

14.01.2017 14:57
Stará záležitost V těch neutěšených dnech, když si uvědomil, že ztratil svou hlavní životní oporu a blízkého člověka, nevěděl, jak si vrátit potřebnou rovnováhu. Na psacím stole, který babička vždycky tak pyšně a pečlivě utírala, byl prach. Díval se otupěle na rozložené knihy a tužkou popsané...

Smrt je tabu

14.01.2017 14:46
Smrt je tabu. A jako taková v nás žije jako cizí nepřátelské božstvo, s kterým je nutné bojovat. Naše báje nás naučili vidět Smrt jako hnusnou stařenu s divýma očima, která nos na rameni kosu, kterou zkosí každého, na kterého přišel čas..... . Naučili nás se bát smrti, vidět v ní něco strašlivého,....

Profesionální omyl

14.01.2017 14:32
  Doktor Janík byl starý mládenec.  No, starý.  Bylo mu kolem osmačtyřiceti let, ale svými zaběhnutými zvyky a rituály se podobal starému člověku.  Bydlel v útulném pražském bytě blízku středu města a vedl život slušný a spořádaný.  Chodil hrát kulečník, sem tam si...

Pozdní příchody

14.01.2017 00:43
    Hanušová zametala na lodžii a sem tam pohledem zabrousila do ulice. Byla pozorována nejméně třemi sousedkami, které buď umývaly okna nebo věšely prádlo a jejich ostříží zrak překonával velkou vzdálenost. Hanušová celý život učila, vedla místní knihovnu a dětský pěvecký sbor. Její...

Podivné okolnosti

14.01.2017 00:34
  Nikdy jsem nepochybovala o tom, že existují ty věci mezi nebem a zemí, které působí na člověka a přitahují do jeho života takové události, které z jakého důvodu, musí prožít pro svůj vnitřní růst a nebo pád. Někdo tomu říká zkoušky zralosti. I já jsem tím prošla, snad proto, abych poznala...

Nikdy to neskončí

14.01.2017 00:31
  Nikdy to neskončí   Bylo mi osmnáct let, kdy mne posedla touha po historii. Ale přiznám se, že to nebyla touha po poznání, ale po dobrodružství. „ Nemáš nic lepšího na práci, než sepisovat pořád nějaké traktáty?“ řekl mi táta, který úplně náhodou našel můj velký sešit, do kterého jsem...

Na vánoce nebudu sama

14.01.2017 00:26
  Bylo to v listopadu, když jsem přišla o svého milovaného manžela. Vracel ze služební cesty a na dálnici se převrátil kamion. Strhl dvě auta. Řidiči uhořeli za živa. Ještě pár minut před tím mi volal, těšil se, že spolu strávíme večer. Bože, kdo pochopí, jak osud strojí všechny ty tragedie i...

Mé štěstí šlo polní cestou

14.01.2017 00:09
Mé štěstí šlo polní cestou     Nikdy před tím, než se mou život pořádně zamotal, jsem si neuměla představit, že bych žila jinde, než v Praze. Pěkně pohodlně, téměř bezstarostně, v manželství, které mi bylo jistotou. Později jsem pochopila, že jsem v tom hektickém velkoměstském životě...

Krajkový kapesníček

13.01.2017 23:43
  Bydlím ve městě, v sídlišti. Musela jsem se přestěhovat, protože v malém městečku, kde jsem se narodila a prožila dětství a mládí, jsem nenašla po studiích vhodné zaměstnání. Samozřejmě, že jsem to oplakala, ale nakonec jsem se přizpůsobila situaci. Z celého příbuzenstva a rodiny během...

K nevěře mého manžela prohlašuji ...

13.01.2017 23:29
  Jednou večer, když jsem si myslela, že jsem už všechno udělala a vyřídila a mohu se věnovat jen a jen sobě, cinkl na mé elektronické poště e-mail. Ze zvyku jsem ho ihned otevřela. „Marto, prosím tě, musím s tebou ihned mluvit. Nemám na mobilu ani kačku. Zavolej mi. „ No, tohle dělají...

Jako v bavlnce

13.01.2017 23:06
Jako v bavlnce Jako mladá holka jsem jezdívala na prázdniny k babičce. Měla nádherný sádek. Uprostřed toho sádku stál takový starodávný altánek s lavicí a stolečkem. To proto, aby v neděli byla kde popíjet káva s mlékem a pojídat bábovku na čerstvém a voňavém vzduchu. Altánek spolehlivě chránil...

Další šance

13.01.2017 22:56
V pracovně psychologa bylo sice útulno, ale nějak horko. Alespoň mně se to tak zdá. Můj poslední pohovor před nástupem do zaměstnání. Po všech lékařských prohlídkách se nyní chystá psychologický pohovor, který má určit, zda jsem již nyní a i budu psychicky disponována k výkonu práce, kterou jsem si...

SMRT AGENTA ORLOVSKÉHO

22.08.2010 12:49
Předmluva: Děj povídky a postavy jsou smyšlené. Stalo se to před pěti lety. Ano, před pěti lety, a také z kraje podzimu. Skupina turistů našla mrtvolu muže, ale v tak pokročilém stavu rozkladu, že ho nebylo možné ihned identifikovat. Později se zjistilo, že jde o muže jménem Orlovský,...

Peníze nebo život

29.03.2009 10:19
    Láska… vyslovila jsem nahlas to slovo za jednoho ranního rozbřesku a dívala jsem se z postele na oblohu. Z blízkých zahrádek bylo slyšet ptačí domlouvání a vzduch zavoněl z pootevřeného okna. Vedle mne bylo místo prázdné. Položila jsem ruku na čistě povlečený polštář a dostavila...

Nenávist je prvním krokem k lásce

29.03.2009 10:16
  Nenávist je prvním krokem k lásce   Přemýšlela jsem o tomto jednou pořekadle po cestě do práce. Co to může znamenat? Dosud jsem neměla s nenávistí velkou zkušenost.   Tedy do doby, než odešel Pavel, šéf III. Interní kliniky do Prahy a za něho nastoupil doktor Igor...

Kdybych tě ztratila ......

07.06.2008 00:40
Ležela jsem na válendě v županu, listovala si v ženském časopise a odklepávala popel z cigarety do popelníku. Konečně chvilka pro mne samotnou. Bylo pozdní zářijové odpoledne, jeden z těch kouzelných dnů, kdy už pominula velká letní vedra a přesto je ještě počasí laskavé, ve vzduchu ještě voní...

Zásnubní dar

26.05.2008 23:04
Zásnubní dar   Má sestra Andulka a já jsme byly odmalička nejlepší kamarádky. Rozuměly jsme si báječně při dětských hrách a vyměňovaly jsme si své sny. Andulka je o tři roky mladší. Rodiče na nás neměli mnoho času, ale my si vystačily samy. Vzájemně jsme se doplňovaly i ve škole. Andulka byla...

Zločin doktora Jeřábka

26.05.2008 22:58
    Zločin doktora Jeřábka   Začátkem září otřásla městečkem zpráva, která u jedné skupiny obyvatel probudila zvědavost,u druhých posměch a u třetích existenční strach. Jeden neznámý muž byl kolem desáté hodiny přiveden v těžkém stavu otravy z nějaké látky dvěma chlapy, kteří se...

Zpráva

26.05.2008 22:56
  Zpráva   Zrada lidí, kterým věříme nás poznamená. Ale dá se žít s tím, že nemůžeme opravdu nikomu zcela důvěřovat? Zřejmě je nutné být opatrný a obezřetný, hlavně tam, kde jde o nějaké zájmy.    " Nemáš cigaretu ?" zeptal se mne potichu Honza. " Zase začínáš ?" " A co mám...

Spis číslo 45

25.05.2008 00:45
Jsem v advokacii krátkou dobu. Ale mám ideály, jako všichni začátečnici. Nerozeznávám dost dobře úskalí terénu, v kterém se pohybuji, ale zatím si, myslím, vedu statečně. Mám případ, který je zapeklitý, nedává mi spát. Jedna firma dluží druhé firmě čtyři milióny korun. Spor se táhne...

Tak dlouho jsme na tebe čekali!

25.05.2008 00:34
Sobectví ? Pohodlnost ? Výzva nového života, který si osobuje právo na svůj osud a tichým hlasem rozhoduje pro sebe ? Cesta ke kapli byla cestou k prozření. Naši předkové byli moudří a uvážliví lidé. Věděli, že spousta věcí, s kterými spojujeme svůj osud, nezávisí jen na našem přání, chtění a touze...

Deníky sebevražedkyně

24.05.2008 23:13
Tento příběh mi vyprávěl jeden můj přítel, když jsme u kávy, v jedné příjemné kavárně, filozofovali o životě. Je to příběh o lásce a žárlivosti, o zoufalství a lidské síle ho překonat. Před rokem jsem se oženil s ženou, do které jsem se velmi zamiloval. Je mladší o patnáct let, než já. Než jsme se...
Záznamy: 1 - 22 ze 22

Filozofické rozpravy

Ježíšův odkaz pro individuální duchovní růst moderního člověka

  Ježíšův odkaz pro individuální duchovní růst moderního člověka   Myslím, že bychom našli v dějinách filozofie ještě jednu velkou postavu, jejíž jméno svět i dosud vyslovuje několikrát denně a touto osobností je Sókrates. Sám ovšem nic nenapsal, jeho život stejně jako myšlenky známe z...

O krásných lidských vztazích

  Se slavnými v posteli. Část 3 O krásných lidských vztazích   Nebojme se lásky, i když si nejsme jistí, zda uneseme i bolest, i ztráty i změny, které takový vztah s sebou přináší. Neutíkejme do svých ulit, protože tam není ani odpověď na naše otázky a ani úleva z ran, které jsme možná...

Cicero o štěstí

Se slavnými v posteli. Část 2 O štěstí Marcus Tullius Cicero nyní přemýšlí o cnosti, dobru a zlu a hádá se s filozofy. A jeho myšlenky pronikají stále, díky knihám, k dalším generacím, které o nich mohou, i z hlediska své reality přemítat. Neboť lidé starého Říma nebyli v podstatě od nás odlišní,...

Marcus Tulius Cicero

Se slavnými v posteli. Část 1 - Marcus Tulius Cicero Tato rubrika je pro čtenáře, které chřipka a nebo jiná sezónní nemoc uvězní v posteli. Takže, těm, kteří se těšili, že půjde o eroticko-skandální rubriku, budou asi zklamáni! I když svým způsobem se v některé historické době se skandály potkáme....

Filozofie utěšitelka

  Filozofie jako utěšitelka   Tak jako v lidském životě samém se zřídka kdy najde doba, kdy člověk setrvává v pohodě a bezpečí, tak to bylo od pradávna i z celým lidstvem. Ti, kteří nestudovali dějiny, byli ušetřeni vědomí této reality. Ti, kteří studovali dějiny umění,...

Aristoteles: Cesty blaženosti

Cesta k blaženosti Hovory o blaženosti jsou zvláštní. Ale je nutné, podle mého soudu, hovořit na našich stránkách přednostně o štěstí, blaženosti a pozitivních stránkách života i o tom, jak toho dosáhnout, protože to je posláním naší činnosti.Z celé řady filozofů a autorů lze najít podobné hledání...

Příběhy, jež čas nezavál

Bible: Voda v Palestině

  Bible: Voda v Palestině   Dnes budu vyprávět krásný příběh o vodě. Ta je důležitá v zemích, které jsou obklopeny pouštěmi. Ano, lidé Palestiny dobře znali pojem "hynout žízní." Modlitba za vodu https://www.youtube.com/watch?v=S0zoicRDMs0&feature=related Palestina je země...

Bible: Vyčištění chrámu

  Bible: Cestou do Galileje Je možné, že Filip a Nathanael se už sešli v galilejské krajině. Od odchodu do Galileje praví Jan ve své zprávě, že to bylo "nazítří" po dni, kdy se Ježíš setkal s prvními učedníky. K tomu hned připojuje, že den po tom, tedy třetího dne, dorazil Ježíš do Káně...

Podobenství o deseti mincích

Bible: Podobenství o deseti mincích Lazarovo vzkříšení vyvolalo u Izraelitů bojovnou náladu. Asi jako později Mohamedovo učení o blaženém osudu těch, kteří padnou v boji. Důsledkem bylo opovrhování smrtí. Ale Ježíš nechtěl takové pocity a sklony vyvolávat a proto vyprávěl tento příběh:...

Ježíš a Lazar

Bible: Zpráva z Bethanie Dovolte mi, milí čtenáři, abych vás nyní unesla v myšlenkách do Bethanie. Stala se tam užasná věc! Zázrak, který nikdo rozumem nepochopí, leč vírou a transcedentnem. Volné vyprávění ...   Jan 11, 1-16 A nastaly týdny, kdy se již střídaly poměrně teplé dni se dny...

Ježíš a Nikodém

Náboženství: Ježíšova noční návštěva Vždycky, když jsem v rozpolcení, zda ten, o kterém se domnívám, že má pravdu, ale nejsem připravená ji, z nejrůznějších příčin a okolností plně přijmout, si vzpomenu na noční rozhovor farizeje Nikodéma s Ježíšem. Je to závažná záležitost. Neboť oba muži...

Ježíš a SImon

Bible: Ježíš navštívil rabbiho Simona Kdo neporozumí, jaké měly postavení ženy podle předpisů zákoníků a farizejů, který se dovolávali Tóry, pak těžko porozumí i příběhu setkání Marie z Magdaly a Ježíše. Ale toto setkání odráží právě Ježíšovo konání a práci, kterou veřejně vykonával. Neprovdané...

počítadlo.abz.cz