Svatební slib a jeho váha
Lidé si v určitém vytržení slibují hory doly. "Budu tě milovat až za hrob," šeptá on ji, "a já... dokud budu schopná něco cítit," říká ona, protože si není jistá, zda slib lásky až za hrob není příliš přehnaný. V den svatby si slibují, že budou vůči sobě slušní a obětaví, že budou řádně vychovávat své děti apod. A rozzáření snoubenci horlivě přikyvují. Uběhne nějaká doba a všechny sliby vzal vítr. Ještě se nějakou dobu pokoušejí o vztah, ale zdá se, že se vzali ti, co k sobě nepatří. Spraví se to, nespraví? Rozvod je krajnost, do které by neradi zašli. Však můžeme žít spolu, vedle sebe, každý podle svého a každý za své. "A dobře děláte," přizvukují jim přátelé a příbuzní, "máte majetek, všechno, na co pomyslíte a to ostatní? Prosím vás, kdo dnes bere manželství vážně."
Tak, a je zaděláno na nevěru. Stačí příležitost, stačí jeden osudný okamžik, kdy se sejdou dva lidé, zcela náhodně, neplánovaně, na nějakém večírku, každý z takového vztahu a jejich zájmy se setkají se souhlasným pokývnutím hlavy. Když to doma neklape, nedá se nic dělat. Ale to neznamená, že uzavřu navždy svůj krámek s básněmi.
Kouzla večerů
https://www.youtube.com/watch?v=emHrsJ93Sr0
Najednou mají pocit, že se znají až z "minulých životů". Jejich myšlenky jsou nějak stejné, jejich slova se doplňují, jejich výrazové prostředky jsou úžasně vzletné. Tak daleko může jít touha. Nejen po sexu, ale také touha být milován nebo milována, obdivován, očekáván, laskán. Čeho se nedostává doma, to všechno se dostává za zdmi utajených vztahů. Oba mají zájem totiž prožít něco úžasného.Něco jako exotickou dovolenou. Drahou nad vlastní poměry. Žijeme přeci jenom jednou. A tak předstírají bezstarostnost, i když jim trochu vrtá v hlavě:"Kam až to zajde? Co z toho vyvstane?" Jejich životní partneři, kteří svým rozhodnutím "žít podle svého" jim tuto možnost propůjčili. Uvolnili je z povinnosti zachovávat věrnost, lásku, řádný chod rodinného života a pouze se s nimi ukazují, aby jejich dohoda nevyšla najevo. A tak si milenci mohou dopřávat krásné večery, po kterých následuje návrat do vychladlých zdí domovů. Dá se tak žít bez následků?
Každý vztah s sebou nese následky. Přináší komplikace neustálého utajování, nemožnosti realizovat ani manželství ani milenectví a dochází ke stavu dalšího nenaplnění. City, které se náhle rozvinuly, jsou obrušovány potížemi, pocitem osamělosti, kdykoliv z nich někdo nemůže přijít, zavolat, ozvat se a znovu tak potvrzovat svou lásku. Stres se znásobuje, řetězí a když se spojí všechny problémy, které člověk běžně prožívá ještě s tímto, má zaděláno na zdravotní poruchy. Ani je nedokáže definovat. Návrat marnotratných Znám případy, kdy se manželé k sobě několikrát vraceli, zkoušeli obnovit svůj vztah složením slibů, zrušili své boční vztahy,učinili téměř všechno, aby smazali svou naivní představu, že žít se i dá tak, že si svůj způsob každý zvolí sám, byť zůstane v páru. A přesto to nefungovalo. Přišlo utrpení, pocit samoty, pocit nedostatku citu a nakonec odmítnutí spolu žít.
Tajemství lásky