Případ Abyss - Díl 3
Blížila se polovina ledna a stále se hledaly zbytky Sářina těla. Zatím se neukazovaly žádné výrazné stopy. Za to byla skupina vyšetřovatelů úspěšná v dohledání předmětů, které Sára přechovávala. Některé se našly opravdu ve sklepě, jiné u paní Sezimové, která se stala druhou vyslýchanou osobou.
Seděla proti němu malá, obtloustlá žena, oblečená v černých šatech. Na první pohled velmi nesympatická. Asi to dělal pohled šedých očí, který působil studeně a tvrdě. Nedal
najevo své vnitřní pocity. Ale z šetření kolem případu věděl, že tato žena nebyla jen štrúdlovou přítelkyní paní Sáry Heumanové. Tato žena měla podivnou živnost. Prováděla psychoterapeutická sezení a měla na to i patřičné vzdělání. Samozřejmě, že nedovolila nahlédnout do kartotéky svých pacientů a veškeré snahy vyšetřujících o přiblížení se k její praxi pokládala za porušování svobody, porušování lékařského tajemství a vůbec, byla hodně zběhlá v těchto záležitostech, aby utajila, koho a co vlastně léčí. Ale bylo jasné, že jde o okruh lidí, kteří mezi sebou něco skrývají. Něco tak strašného, že jsou odkázáni na lékařskou pomoc. Vzhled této dámy nasvědčoval tomu, že ona To ví. Nepřipadalo mu však, že by ji měl zahrnout mezi podezřelé z vraždy Sáry, ale rozhodně celá aktivita povedené skupiny mohla zapříčinit takový výsledek. V každém případě, nedozvěděl se víc, než věděl a tak se otráveně té dámy zbavil svým prohlášením – konec výslechu-.
Ten den byl hluboce znechucený a cítil stále ten tísnivý tlak na prsou. Jednak proto, že myslel na svůj rozhovor s matkou. Od té doby s ní mluvil jen po telefonu a kuse. Rozhodl se, že všechny ty povídačky bude ignorovat a zjistí jen objektivní pravdu. Ať si jdou s těmi svými tajnostmi všichni k čertu. Je tu oběť a je tu i vrah. Ať má třeba blanitá křídla a ať pochází odkud chce. Ale spíš to bude zase nějaká rituální vražda. Jo, to bude šichta. Hlavně, až začne z vyšetřovaných vylézat pravda. Zajištěné předměty s podivnými klikyháky byly odeslány k expertům. Asi bude trvat dlouhou dobu, než je bude moci použít jako důkaz, že byly příčinou násilné smrti Sáry Heumannové. Rozhodně však už stačí na to, aby byli archeologové obviněni z nelegálního vyvážení historických předmětů zřejmě obrovské hodnoty s území Irácké republiky a paní doktorka pak z jejich ukrývání a nelegálního držení. Ale tohle bude jiná kapitolka, nejdříve je nutné se dopídit toho hlavního – jakou roli hrají v zabití oběti. Jakou?
Blížilo se jaro, ale ne zvlášť rychlým tempem. V tomto mezidobí nebylo už ani příliš chladno, ale slunce nestačilo na počátky tání. A tak řeka byla zamrzlá a cesty kolem ní zledovatělé. Komisař Havíř šel pěšky na jedno místo, které mu bylo doporučeno. Prý jasnovidec. Prý člověk, který toho hodně ví a dokáže vysvětlit některé tajnosti, točící se kolem případu Abyss. Kdyby jen to věděli ti nahoře, ti by mu dali ! Usmál se. Ve svém uvažování byl o kousek dál svou osobní zkušeností a i znalostmi, kterých nabyl sháněním různých materiálů o zapovězené knize. Ještě neopouštěl myšlenku, že by se případ jí tak netýkal, jak by tvrdili ostatní a posílali ho přinejmenším na psychiatrii.
Blížil se k řadě domů a vytáhl z kapsy lístek, na kterém byla napsáno číslo domu, v kterém měl jasnovidec bydlet.
O těchto lidech neměl jasnou představu, dokonce ani o jejich způsobu života. Dokázal je pochopit a dokázal i uvěřit jejich schopnostem. Nyní i musel, pokud se chtěl dobrat pravdy a srovnat si ji v hlavě s objektivními náhledy na celou podivnou věc. Byl rozhodnut všechno v klidu vyslechnout a analyzovat pak až ve své pracovně.
Nejdřív štěkal pes, když zazvonil na zvonek u branky. Pak uslyšel hlas, který ho okřikl a následně se otevřely dveře domu a v nich stál starší muž ve flanelové křiklavé košili a manšestrových kalhotách. Chvíli se na něj zaměřoval pohledem a pak pochopil, o koho jde a spěchal k brance, aby ho pustil dovnitř.
"Nezlobte se, chodí sem spousta lidí, někteří ne s dobrými úmysly. Já rád každému poradím, pomohu, ale dnes jsem právě čekal na vás, pane komisaři."
"To je skvělé," usmál se na něho a podal mu ruku, kterou on stiskl a pak ho přátelsky objal kolem ramen.
"Můžete mi říkat Františku. To abychom se sblížili. Vy jste myslím Petr, že?"
"Ano," usmál se také a to už vcházeli do domku. Všiml si, jak je všechno pěkně uspořádáno, všude čisto a vonělo to tam po bylinkách."
"Zabývám se především fytoterapií, ženské z vesnic kolem si chodí ke mně pro bylinky, Docela to vynáší, to víte, ten důchod."
Komisař souhlasně pokýval hlavou.
František podal na stůl chléb a med a konvici čaje, který zavoněl po celé místnosti, když odklopil víčko.
"Takže, posaďte se, je to tu pohodlné. Můžeme začít. Říkal jste, že vám jde o některá fakta okolo knihy Necronominon. Vaše maminka vám už leccos pověděla, ale ne tolik, abyste si udělal jasnou představu, o co tu jde."
"Každopádně se nebráním jakýmkoliv informacím. Já si to už přeberu," usmál se Petr a nechal si nalít do hrníčku voňavý čaj. Přikrojil si chleba a pokapal medem. Vida, to ho nikdy nenapadlo si udělat podobnou snídani !
"Takže příteli. Mohl bych vám, pro začátek, mohl doporučit knihy, které napsal jistý Lovecraft. Víte, on je pokládán za velkého mystifikátora a hodně špatně skončil Je však otázkou, jak byl blízký pravdě a zda uměl číst akášu. Já se domnívám, že ano a že jeho dílo odpůrci zlehčovali i z důvodu, že věda neřeší existenci entit starších než dinosauři."
"Starších než dinosauři? To není možné, tomu nevěřím," řekl Petr.
"Byl fascinován prastarými civilizacemi. My je můžeme považovat za obludné a ony obludné zřejmě byly. Přeci jste viděl ty obrázky, o kterých jste vyprávěl i své mamince a jistě mi můžete říci po pravdě, jaký pocit hnusu ve vás zanechal pohled na ty bytosti. Dobře. Jenže tyto bytosti s námi stále sdílejí prostor na naší planetě a co je vůbec nejhorší, je s nimi možné vejít do kontaktu pomocí černé magie."
"Tedy chcete naznačit, že existují lidé, kteří mají klíče od těchto záhad a mohou kdykoliv odemknout dveře a vpustit je do našeho světa?"
"Ukážu vám něco, co vám nyní nic neřekne, ale později vám to zapadne do mozaiky všech informací, až se začnou samy skládat."
Vstal a otevřel skříň, v které bylo narovnáno spoustu knih, zabalených ve školním modrém balicím papíře, který na hřbetech už lehce žloutnul Vyndal jednu, otevřel jí a chvíli v ní listoval. Až našel složen arch papíru. Podal mu ho.
Komisař si na něj díval, ale viděl jen toto :
Vzestupný Uzel
Yog – Sothoth
H'ee – L'geb
F'ai throdog
Uaaah!
Sestupný uzel
Ogthrodo A''F
Geb' L – ee''H
Yog – Sothoth
'Ngah 'NG' Ai'Y
Zhro!
Voor" je přirozeným a pravým symbolem "starých". Použije se pokaždé, pokud někdo bude chtít zavolat ty, jež sídlí za prahem .... "Kish" překonává všechny dveře a otevírá brány vesmíru. "Koth" pečetí brány a hlídá stezky. Znamení "Starých bohů" má ještě jednu podobu, v níž vyryté do šedého kamene Mnar slouží k zadržení moci "Nejstarších" na věčné časy.
"To jsou ty klíčové věci, o kterých tu mluvíme?"
"Přesně tak. Ale nyní vám budu vyprávět něco, co vím a něco, co popsal ten šílený Arab a vzápětí i Lovecraft. Ty bytosti se nazývali "Staří". Připutovali odněkud z hvězd. Tehdy byla naše modrá planeta ještě hodně mladá. Ale již zde narazili na civilizaci, která se jim postavila na odpor. Byly to nejstarší, dejme tomu, říkejme jim, bytosti, které sídlily kdesi u hvězdy Betelgeuze. Vytvořila je jiná evoluce. Měli takové schopnosti, že by je tato planeta nemohla nikdy zplodit. Vyznačovali se úžasnou inteligencí a zřejmě měli i mnoho vědomostí. Existuje mýtus o příchodu hvězdohlavých bytostí, tedy "Starých" , které přišli na ještě dosud neživou zem. Mezi výrazné schopnosti těchto bytostí patřilo i to, že byly schopné překonat mezihvězdných na svých blanitých křídlech. Dlouho žily pod mořem. Budovaly fantastická města. Sváděly strašlivé bitvy s bezejmennými protivníky pomocí složitých zařízení. Využívali neznámé energie. Ale je nasnadě, že jejich vědecké a technické poznání zjevně převyšovalo dnešní lidské. Tyto bytosti měly na jiných planetách projít stádiem technické civilizace, ale ustoupili od ní. Zřejmě je považovaly za zbytečné. Tak je to."
Svým vyprávěním se nenechával zbytečně unést. A také nevnucoval tyto, pro Petra příliš, fantastické události. Vyprávěl je plynule a bez emoce. A zřejmě ne poprvé. Napil se čaje a pohladil psa, který se mu drápal na klín, Jemně ho odstrčil. A pokračoval.
"Ve svých sídlech pod mořem stvořily pozemský život. Jednak proto, aby si zajistily potravu, a potom i k jiným účelům. Jejich dílem měly být i primitivní formy života nazývané "shoggotti". No a část "Starých" později přesídlila na souš. Rozmnožovali se sporami jako kapraďorosty. Ale pro jejich dlouhověkost toho ani nebylo potřeba. Potravu získávali jako rostliny z anorganických látek, ale nepohrdli ani živočišnou stravou. A pak přišla invaze tvorů plemena Cthulhu. Podle Lovecrafta. To rozpoutalo obludnou válku se "Starými". Když bylo toto nebezpečí zažehnáno, objevila se nová hrozba v podobě shoggotů. Ti byli používáni na otrocké práce, ale později se u nich vyvinula i jistá inteligence. "Staří" použili proti shoggotům zbraně molekulárního a atomového narušování. To píše Lovecraft v knize Hory šílenství ještě dlouho před objevem atomové bomby. Někdy během jurské doby "Staré" napadá další vesmírné plemeno Mi-Go. Napůl houbovití, napůl korýšovití tvorové: Stejně, jako bytosti plemena Cthulhu, pocházeli z nejzazšího vesmíru. Jejich struktura byla úžasná. Dokázali se totiž spojovat a opět rozpojovat."
"Lovecraft naznačuje nesmírné stáří informací obsažených v Necronomiconu. To samozřejmě odporuje vědeckým poznatkům, to si docela uvědomuji i já. No dobře. Ale na druhou stranu, příteli. Věda nemůže popřít a ani prokázat existenci předlidských vyspělých civilizací. Už jenom určení délky trvání délky lidského rodu je značně rozporuplné. Nikdo si nemůže být jistý délkou trvání lidského života na Zemi. Nikdo."
" Připadá mi to, nezlobte se na mně, jak šílený příběh a já tomu moc nemohu důvěřovat."
"Však já vám jen nabízím to, co sám vím. Nic vám nenutím a také vás o ničem nechci přesvědčovat,. Sám jste viděl obrázky, viděl jste i oběť a zřejmě některá fakta směřují k tomu, že někdo, kdo se kolem vaší oběti pohyboval, má klíče od těchto tajemstvích. A ty nejsou ledajaká. To vám povím. Nikdo není schopen, kdo není uvnitř zasvěcené skupiny, přesně říci, o co všechno jde. Už ten Arab varoval lidi, že obydlí lidí je pozorováno a hlídáno starobylými plemeny bohů a démonů z časů před časem, jež se snaží pomstít za onu zapomenutou bitvu, která se odehrála kdesi v kosmu, a která prorvala světy ve dnech před stvořením člověka, kdy Starší bohové procházeli světy. A myslíte, že je tomu dnes jinak? Poslední bitva nebyla ještě dobojována. V těch pramenech se objevuje jméno rodu Marduka, kterého již znali Chaldejci a jméno Enki, který je Arabem nazýván Pánem mágů. Také musím říci, že náš Arab mluví o branách, kterými procházel. Nejsou ničím jiným než uzly, které vedou do míst bytostí, které se tam usídlily a čekají na příležitost, aby opět ovládly zemi. Existuje brána, vedoucí Vně. To je ona brána, kterou se snaží Staří, vejít do našeho světa. A u ní drží věčnou stráž."
Když od něho odpoledne odcházel, bolela ho hrozně hlava. Snad to bylo omamnou vůní, která se nesla celým domem a nebo z těch informací, které se mu zdály šílené a nechutné. Ale přesto, jedno racionální jádro to mělo. Jestli kniha existuje a to jak ta, kterou napsal šílený Arab a nebo ta, která byla přeložena do řečtiny, pak jistě ji četli nějací lidé, kteří si vyvinuli zasvěcovací liturgii a mohou se pokoušet, jak říkal František, spojovat pomocí černé magie s těmito bytostmi. A čerpat z nich sílu a moc, kterou mohou spotřebovávat pro své cíle. A z obětí ho spojuje to, že v domě, kam byla hlava dopravena, byly obrázky, znázorňující právě vylíčené pradávné události. To znamená, že stopa vede k Miladě a Rychtářům. Nabyl přesvědčení, že nakonec celá vražda a její okolnosti budou mít jediný motiv – odstranit někoho, kdo o nich příliš věděl a pochopil, jaká je jejich skutečná činnost. A pokud se tito lidé oddávají nějakým temným magickým rituálům, mohli spáchat i tu strašlivou vraždu. Ano, vrah Sáry Heumannové rozhodně bude pocházet z tohoto světa./pokr./