Případ Abyss - Díl 8
Od zmizení komisaře Havíře uběhly tři dny a zatím nebyla žádná stopa ani po jeho těle, ani po nějaké zprávě. Všichni byli velmi zneklidněni. I ti, kteří ho přišli v té noci, po které zmizel, zabít a kteří to zosnovali i ti, kterým chyběl jako blízký člověk. Od té chvíle, kdy se to paní Havířová dozvěděla, seděla ve svém hlubokém velkém křesle v černém sametovém županu a nemluvila, nejedla, jen se občas napila trochu vodu. Byla hluboce soustředěná. Jen ona nepochybovala, že její syn žije, ale v její mysli, i když tak citlivé a úžasně prozíravé, se všechno odráželo tak, jakoby se dívala do mlhy. To znamenalo, a ona to bezpečně věděla, že její syn je nyní v bezpečí a kolem jeho pobytu je uděláno vejce, aby nikdo nemohl k němu, nebo k jiným osobám, které jsou nyní s ním, proniknout a tak ani ona se příliš nesnažila, aby ten energetický kruh neporušila a nevytvořila tak možnost některým lidem do něho proniknout.
Olaf Haninken vystoupil v tu noc, kdy komisař a František po svém rozhovoru ulehli ke spánku, z letadla a šel pomalým krokem k autobusu, který byl již přistaven, aby odvezl cestující do odbavovací haly a splněním všech nutných formalit ke vstupu na území České republiky. Už byl očekáván.
" Zamluvil jsem vám byt, jak jste si přál," řekl mu muž menší postavy trochu obtloustlý a velmi, na první pohled, úslužný.
Nyní Haninkenn používá jméno : Artur Gustav Kenigrac.
Už spolu nemluvili, protože se Olaf Haninken zcela uzavřel do svých myšlenek. A tak ho jeho průvodce už mlčky dovedl k jeho bytu, který pro něho získal na pár dní. Dům byl stranou hlavní ulice a bylo v něm jen několik partají. Vyšli až nahoru a jeho průvodně odemkl dveře. Olaf Haninken vklouzl do místnosti, sundal si brýle a chvíli se soustředil do prostoru a pak si je zase nasadil.
" Dobře. Jsem spokojen, nashledanou," řekl a vyndal z kapsy svazek bankovek Vstřikl je svému průvodně do ruky a položil si pravý ukazováček na rty. Jeho průvodně kývl hlavou a potichu odcházel po schodišti dolů.
František vytrhl ze spaní. Cosi ho tlačilo na prsou. Jakoby mu někdo sevřenou pěstí drtil hrudník. Rychle vstal a potichu otevřel dveře od koupelny, svlékl se, stoupl si pod sprchu a pustil na sebe proud vlažné vody. To proto, aby zrušil proud mentálního nátlaku, který se na něho hrnul. Věděl, kdo ho hledá. A zoufale ho hledá. Proto také přijel. Když pocítil, že se mu to podařilo od sebe odmrštit, utřel se do sucha a převázal si bedra bílým plátnem. Potichu šel do místnosti, kde pravidelně meditoval, sedl si klidně do meditační pozice a soustředěnou myslí posiloval energii vejce kolem svého domu. Věděl, že musí co nejdéle odolávat, protože je s komisařem teprve na počátku všech těch věcí, které mu měl sdělit.
Komisař se probudil ráno, jak měl ve zvyku , ze svítáním. Oknem viděl, že František už chodí po dvoře a krmí slepice a krůty. Bylo krásné ráno, ovocné stromy v malém sádku byly obtěžkány prvními plody, blížil se totiž červen. V kuchyni našel na stole velký hrnek bílé kávy a domácí chleba namazaný medem. Dal se s chutí do jídla. Snad dnes víc, než včera cítil v bytě úžasnou čistou atmosféru. I v sobě cítil harmonii. Nepotřeboval nic, než úplně v sobě ztichnout a naslouchat hlasu svého nitra.
" Jak jste se vyspal?" zeptal se ve dveřích František a sundával si zástěru. Pověsil ji na věšák a boty si zul na rohožce.
" Dobře. Jsem spokojený."
" No, dnes si zase spolu popovídáme. Jen uvařím polévku z krůtích drobů, mám sáček domácích nudlí, trochu tu uklidím a zametu a vy dělejte, co uznáte za vhodné. Třeba běžte do sádku, sedněte si pod strom a meditujte."
František se na něho pěkně usmál. Komisař mu úsměv opětoval a poslechl ho. František ho ne nadarmo posílal, aby nechal mysl řádně odpočinout, protože měl na něho připravenu další lekci, která je hodně náročná k pochopení.
" Komisaři, pro lidi, kteří se zabývají magií, je důležitá dobrá a zdravá, všestranná strava. Jak se říká, v zdravém tělem, zdravý duch. A tělo musí být čisté, dobře udržované. Vnější dojem, které mág dělá na lidi, musí být tak přízniví, jako stále klidná a proudící pozitivní energie v jeho těle.
Když pojedli, František umyl nádobí a pečlivě ho utřel a schoval. Postavil na čaj.
" Klidně si zakuřte," řekl mu od sporáku a komisař se na něho udiveně podíval.
" Ne, nebojte se, já se vám v mysli neprocházím. Jen tak jsem uhodl, co asi cítíte. Taky si občas zakouřím. Tak tady je čaj, tady je popelník, soustřeďme se a jdeme na to."
Komisař si pohodlně sedl, zapálil si doutník a oči zabořil do desky stolu.
"Tak. Povím vám skutečnost, že hmotný svět vzešel z akášického principu. Připomenu, je to éter. A tento akášický princip Svět také řídí a udržuje. Z toho jasně vyplývá, že přenos elektrického a magnetického fluida je původcem všech vynálezů, které se týkají přenosu do dálky éterem, jako např. rádio, telegrafie, telefonie, televize a budou původcem i všech ostatních vynálezů, které ještě budoucnost pomocí elektrického a magnetického fluida v éteru objeví. Avšak základna a zákony byly, jsou a zůstanou vždy tytéž. Jemnějšími živlovými kmity, elektrickým a magnetickým fluidem živlové polarity povstal vlastně člověk. Duše povstala z akášického principu neboli z nejjemnějších kmitů éteru. Tak, jako ve hmotném těle působí funkce živlů, je tomu stejně s funkcemi duše. A tady budu hovořit o astrálním těle. Duše je spojená a srostlá s tělem pomocí čtyřpólového magnetu a jeho specifických vlastností. Splynutí se stává analogicky k tělu elektromagnetickým vlivem živlů.
Práci živlů, tzv. elektromagnetické fluidum duše, nazýváme astrální matricí neboli životem. Tuto astrální matrici či elektrické fluidum duše nelze ztotožnit s aurou. To je blbost. U astrální matrice nebo u elektrického fluida jde o pojítko mezi tělem a duší. Rozeznáváme tyto živlové principy. Oheň voda, vzduch, země. A ty mají takovéto funkce.Ohnivý princip zastává i v duši funkci budování, vodní princip funkci oživovací, vzdušný princip vyrovnává a zemní princip se stará o spojitost, růst a udržování. To jsem hovořil o hmotném těle.
A astrální tělo má tytéž funkce jako tělo hmotné. Člověk ve svém hmotném projevení má pět smyslů, které odpovídají pěti živlům. Těchto smyslů však používá astrální tělo neboli duše k tomu, aby pomocí tělesných smyslů přijímala vlivy fyzického světa. Toto vnímání a zaměstnávání oněch pěti smyslů prostřednictvím astrálního a hmotného těla se projevuje naším nesmrtelným duchem. Bez činnosti ducha v duši by se astrální tělo stalo neživým a rozložilo by se na své jednotlivé dílky. A protože by duch bez pomoci duše nemohl působit, je astrální tělo střediskem všech vlastností nesmrtelného ducha. Podle vývoje a zralosti má rozličné elektrické nebo magnetické fluidické chvění, které se v duši znatelně projevuje čtyřmi druhy povahy – sanquinické, cholerické, flegmatické, melancholické. To podle toho, jaký živel u člověka převládá.
Cholerická povaha vyvěrá z ohnivého živlu, sangvinická povaha ze živlu vzdušného, melancholická z vodního živlu a flegmatická ze živlu zemského. Vlastnosti živlů jsou podle toho, které z nich převládají, základem povahy člověka. Intenzita zmíněných, navenek se projevujících vlastností, závisí na polaritě tj. na elektrickém a magnetickém fluidu.
A nyní o auře. Celkový vliv povahových účinků způsobuje navenek určité záření, které se nazývá aurou. Tuto auru nelze zaměňovat s astrální matricí. Pozor na to ! Mezi nimi je veliký rozdíl.
Astrální matrice je pojítkem mezi tělem a duší. Aura je záření živlových účinků, projevujících se aktivně nebo pasivně v různých vlastnostech. Toto záření vyvolává v celé duši určitou vibraci, která má pak své zvláštní zabarvení. Zabarvení umožňuje vidět astrálním zrakem svou vlastní auru í auru jiných bytostí. Pravý jasnovidec může potom dle rozpoznané aury zjistit u každého nejen základní povahu, ale vidí i účinek, respektive polaritu duševních kmitů, kterou může případně i ovlivnit.
Temperament člověka ovlivňuje jeho povahu a obojí tvoří jeho celkový výsledek záření duše čili auru. Obrazy velkých zasvěcenců a svatých mají zpravidla svatozář, která je totožná s aurou. Kromě povahy, temperamentu a práce elektromagnetického fluida má astrální tělo ještě dvě sídla v mozku. Ve velkém mozku se nachází normální vědomí a v malém mozku opak normálního vědomí tj. podvědomí. Jejich funkce popisuji blíže v kapitole o duchu.
Jak jsem již řekl, je duše právě tak jako tělo rozdělena podle živlů. Duševní funkce, síly a vlastnosti mají i v duši určitá, všem živlům obdobná střediska, která indická filozofie nazývá lotosy.
Nejspodnější středisko, zvané Múladhára je zemní středisko. To se nachází v nejspodnější části duše. Další je vodní středisko, umístěno v okolí pohlavních orgánů a jmenuje se podle indického názvosloví Svadhistána. Středisko ohně, jako střed duše, je v okolí pupku a má název Manipůra. Středisko vzduchu, jakožto vyrovnávajícího živlu, je v okolí srdce a má název Anáháta. Středisko éteru neboli akášíckého principu nutno vidět v krku a má název Višudha. Další středisko a to vůle, rozumu a intelektu má název Ajna (čti adžňa) a nachází se mezi obočím. Nejvyšší - božské středisko - je tisíciplátečný lotos Sahasrára pod temenem hlavy, z něhož prýští a jsou ovlivňovány síly všech ostatních lotosů.
Od nejhořejšího, nejvyššího centra počínaje, probíhá podél páteře až do nejspodnějšího zemního střediska jakoby průchodem tzv. Sušumna - neboli nám již známý akášícký princip. Ten má za úkol spojovat a usměrňovat všechna ostatní střediska.
Popisem duše sleduji objasnění souvislosti živlů v ní spolu s jejich podvojnou polaritou. A vidíte, z toho můžete pozorovat, jak tělo i duše a jejich působení žije a pracuje. Jak jejich rozložení podléhá nezměnitelným zákonům čtyřpólového magnetu, tj. tajemství Tetragramatonu, kterými se také řídí.
Pakliže vše správně a pozorně uvážíme, získáme jasný přehled nejen o funkcích těla, ale i o duši a můžeme si dle prazákonů o vzájemném působení učinit jasnou představu."
František se odmlčel.
" Není to tak složité, jak jsem si myslel."
" No, to je proto, že vám to vyprávím systematicky, ale kdybyste to měl studovat z knih, ztrávil byste roky, než byste si takové informace dal dohromady. A na to nemáme čas.Olaf Haninken v noci přistál v Praze na Ruzyni a snažil se mne mentálně kontaktovat."
Komisař se na Františka podíval udiveně a nevěřícně.
" Nu, všichni lidé, kteří se zabývají magií, jsou spolu spojeni jak telefonem. Ale já jsem zesílil ochranu kolem domu, pochybuji, že nás najde. On hledá jenu významnou věc. A vy víte kterou."
" Pečeť Vorr. Tu, co má vypálenou Sára Heumannová na spánku. Ale nechápu tu spojitost s vámi ?"
" Nechápete ? Mám ji. Je zde, v domě. Je pod silnou magických sil ochranou, aby se ti lidé k ní nedostali." /pokr./