Jeden kníže měl odjet do vzdálené země, aby se tam dal korunovat za krále. Před odjezdem svolal deset služebníků a dal každému po mině.

"Obchodujte těmi penězi, dokud nepřijedu zpátky."

Lidé v městě však takového krále nechtěli a vyslali posly, aby ho pomlouvali. Avšak, tento pokus se jim nezdařil a kníže se vrátil jako král a dal zavolat deset služebníků (úředníků), aby mu podali zprávu o svých obchodech. První prohlásil, a přitom se nezmínil o vlastní práci, s pravou "skromností":

"Pane, mina, kterou jsi mi dal, mi vydělala deset min."

Kníže  ho odměnil opravdu královsky.

"Dobře, hospodařil jsi s málem, buď tedy pánem nad deseti městy."

Potom přišel druhý.

"Pane, tvá mina mi získala pět dalších."

A král ho odměnil takto:

"Buď pánem nad pěti městy."

Avšak jeden byl příliš líný, aby pracoval pro pána, který za ním nestál jako dozorce. Ale vyprávěl mu, jaké měl starosti s jednou minou.

"Pane, zde je mina, kterou jsi mi dal. Schovával jsem ji v šátku. Bál jsem se tě, protože vím, že jsi přísný pán a že požaduješ, co jsi nedal a sklízíš, kde jsi nezasel."

Úředník předstíral právní ustavení, o které tu však nejde. Chtěl říci: Zacházel jsem s tvými penězi jako s depozitem, jako s věcí, která mi byla dána v úschovu. Poněvadž jsi tak přísný, zdálo se mi, že je to tak správné.

Ale tak mohl mluvit svobodný člověk, nikoliv služebník. Král si byl vědom svého práva, obořil se na něho:

"Podle toho, co sám říkáš, soudím tebe, jsi špatný úředník. Věděl jsi, že jsem přísný pán, který požaduje, co nedal, a sklízí, kde nezasel. Proč jsi alespoň nedal peníze do banky, abych si mohl vybrat úroky:"

A poručil lidem, kteří stáli okolo:

"Vezměte od něho minu a dejte ji tomu, který má deset min."

A dvořané se divili. Král trval na tom, aby tomu, kdo tolik získal, byla přidána další mina.

"Pravím vám. Tomu, kdo něco u sebe má, bude ještě přidáno. Tomu však, kdo nemá, bude odňato i to, co má."

To bylo první rozhodnutí krále. Ale pak ještě následovalo druhé.

"Ještě něco! Přiveďte muže, kteří pracovali proti tomu, abys se stal králem a pobijte je před mýma očima."

Syna člověka čekala cesta do daleké země, ale neměl být ihned korunován. Ti, kteří se nyní k němu tak sbíhali, museli teprve prožít dobu zkoušky a osvědčit se v ní. Ale zlý osud byl uchystán těm, kteří se za jeho nepřítomnosti vzpírali jeho panství.

 

Motiv tohoto podobenství byl převzat z Jericha. To bylo město, kde už každý chlapec obchodoval, kde se banky a směnárny tísnily mezi bazary a přepravními podniky. Odtamtud odjel kdysi Herodes Veliký za moře a vrátil se pak s královským titulem. Jeho syn Archelaus chtěl pak otce napodobit, ale když odcestoval, vyslali lidé za ním poselstvo, aby se postavilo proti jeho jmenování králem ...